Standard F.C.I. číslo
270

Název plemene
Sibiřský husky

Originální název plemene
Siberian Husky

Země původu
USA

Klasifikace F.C.I.
Skupina 5 - špicové a tzv. primitivní plemena.
Sekce 1 - severští tažní psi.
Bez pracovní zkoušky.

Použití
Saňový pes.

Celkový vzhled
Sibiřský husky je středně velký pracovní pes, rychlý a lehkonohý, uvolněný a půvabný v pohybu. Jeho středně kompaktní a dobře osrstěná postava, vztyčené uši a liščí ocas ukazují na jeho severský původ. Charakteristická chůze huskyho je plynulá a pohybuje se zdánlivě bez námahy. Svoji původní funkci v zápřahu splňuje v plném rozsahu, když táhne lehký náklad mírnou rychlostí na velké vzdálenosti. Jeho tělesné proporce a fyziologie těla vyjadřují základní rovnováhu mezi silou, rychlostí a vytrvalostí. Psi a feny plemene Siberian husky mají typický pohlavní výraz : psi jsou samčí, ale nikdy hrubí, feny jsou jemné, ale bez oslabení tělesné stavby.
S dobře vyvinutým pevným svalstvem a ve správné kondici není Sibiřský husky nikdy těžký nebo těžkopádný.

Povaha
Charakteristická povaha Sibiřského husky je přátelská a mírná, ale taktéž pozorná a otevřená. Nemá přisvojující si vlastnosti, typické pro hlídací psy, ani není přehnaně podezíravý vůči cizím lidem nebo agresivní vůči ostatním psům. U dospělého psa můžeme očekávat určitou míru rezervovanosti a důstojnosti. Jeho inteligence, přizpůsobivost a horlivost z něj dělá příjemného společníka a ochotného pracovníka.

Velikost, proporce, substance
Výška v kohoutku: psi 53 cm - 60 cm
feny 51 cm - 56 cm
Váha: psi 20,5 kg - 28 kg
feny 16 kg - 23 kg
Váha je v proporci s výškou. Výše uvedené míry uvádějí mezní limity výšky a váhy, aniž by se dávala přednost některým z nich.

Hlava a lebka
Hlava: výraz pronikavý, ale přátelský,zajímavý a dokonce šelmovský.
Lebka: středně velká a přiměřená k tělu, mírně okrouhlá v horní části a postupně se zužující od nejširšího bodu k očím.
Stop: dobře vyjádřený.
Výraz: Je živý, ale přátelský, pozorný a dokonce i šibalský.

Oči
Mandlového tvaru, středně vzdálené od sebe a sešikmené. Oči mohou být hnědé nebo modré, přípustné je i každé oko jiné barvy nebo oči skvrnité (tzv. « cink »).

Uši
Střední velikosti, trojúhelníkového tvaru, posazené blízko sebe a vysoko na hlavě. Jsou silné, dobře osrstěné, vzadu mírně klenuté a pevně vztyčené, se špičkami mírně zaoblenými a směřují rovně vzhůru.

Morda
Střední délky a šířky. Postupně se zužuje k čenichu, který nesmí být ani špičatý, ani hranatý. Horní linie nosního hřbetu je rovná od stopu ke špičce čenichu

Nos
Černý u šedě, plavě či černě zbarvených psů; játrový u hnědých psů, může být i masové barvy u čistě bílých jedinců. Čenich s růžovým středním pruhem, tzv. « sněžný nos » je přístupný.

Pysky
Dobře pigmentované a úzce přiléhající.

Zuby
Nůžkový skus.

Krk
Středně dlouhý, vyklenutý a hrdě vztyčený, když pes stojí. V klusu se krk natáhne tak, že hlava je lehce předsunuta.

Tělo
Bedra: jsou pevná a suchá, užší než hrudní koš s mírným zvýšením spodní linie.
Záď : skloněná od páteře směrem dozadu, avšak nikdy ne tak příkře, aby omezila odraz zadních končetin.

Hrudník
Hluboký a silný, ne však příliš široký, s nejnižším bodem přesně za a v úrovni loktů. Žebra jsou dobře klenutá od páteře, avšak plochá na bocích, aby umožnila plynulost pohybu.

Hřbet
Rovný a silný s hřbetní linií vodorovnou od kohoutku k zádi. Je středně dlouhý, ani kapří, ani měkký z důvodu přílišné délky.

Ocas
Dobře osrstěný, liščího typu, nasazený přímo pod hřbetní linií a nesený obvykle v elegantním oblouku ve formě srpu, když je pes v pozoru. Je-li ocas vztyčen, nestáčí se na žádnou stranu těla, ani není položen na hřbetě. Ocas vlající dozadu je normální, když pes pracuje nebo odpočívá. Srst na ocase je středně dlouhá a přibližně stejné délky jak na horní části, tak po stranách a na spodní části ocasu.

Hrudní končetiny
V klidu při pohledu zepředu jsou končetiny od sebe středně vzdálené, paralelní a rovné. Kosti jsou silné, ale ne těžké. Délka končetiny od lokte k zemi je mírně větší než vzdálenost od lokte ke kohoutku. Paspárky na předních končetinách mohou být odstraněny.
Ramena: lpatka je dobře skloněna dozadu v úhlu přibližně 45´ se zemí. Rameno je zaúhleno lehce dozadu od ramenního kloubu k lokti a nikdy nesměřuje kolmo k zemi. saly a vazivo pojící lopatku k hrudnímu koši jsou pevné a dobře vyvinuté.
Lokty: piložené k tělu, nejsou ani vybočené, ani vbočené.
Záprstní (spěnkové) klouby: slné, ale ohebné.
Záprstí (spěnka): při pohledu z boku jsou záprstí mírně sešikmená.

Pánevní končetiny
V klidu při pohledu zezadu jsou končetiny od sebe středně vzdálené a paralelní. Paspárky, pokud jsou, musí být odstraněny.
Stehna: dobře osvalená a silná.
Kolena: dobře zaúhlená.
Hlezna: výrazná a nízko nad zemí.
Tlapky: oválné, ale ne dlouhé. Jsou střední velikosti, kompaktní a dobře osrstěné mezi prsty a nášlapnými polštářky. Polštářky jsou pevné, odolné a silné s dobrým vypodložením. Jestliže pes volně stojí, nejsou tlapky vybočené ani vbočené.

Osrstění
Srst Sibiřského huskyho je dvojitá, střední délky, takže pes je velmi « huňatého », dobře osrstěného vzhledu, avšak nikdy nesmí být srst tak dlouhá, aby zakryla čistou siluetu psa. Podsada je měkká a hustá a dostatečně dlouhá, aby udržela krycí srst. Pesíky krycí srsti jsou rovné a hladké, mírně přilehlé, nikdy ne tvrdé nebo roně stojící na těle. V období línání je normální, že chybí podsada. Pro lepší vzhled je povoleno trimování vousů a srsti mezi prsty a okolo tlapek.
Jakékoliv trimování srsti na jiných částech těla huskyho není povoleno a bude přísně penalizováno.

.

Barva srsti
Jsou povoleny všechny barvy od černé až po čistě bílou. Varieta kreseb na hlavě je běžná, včetně mnoha překvapujících vzorů, které nejsou k vidění u jiných plemen psů.

Způsob chůze
Charakteristikou Sibiřského Huskyho je plynulý a zdánlivě bez námahy. Je rychlý, lehký a když je ve výstavním kruhu, musí být předváděn na volném vodítku, středně rychlým klusem, aby ukázal dobrý dosah předních končetin a dobrý odraz končetin zadních. Jestliže je pes v pohybu, hřbetní linie zůstává pevná a vodorovná.

Vady
Jakékoliv odchylky od výše popsaných bodů by se měly považovat za vadu a výše penalizace by měla být odpovídající závažnosti vady.
Lebka: Těžká nebo hrubá hlava, hlava příliš jemná.
Stop: Nedostatečný stop.
Nos: Příliš špičatý nebo příliš hrubý, příliš krátký nebo příliš dlouhý.
Zuby: Jakýkoliv jiný zkus než nůžkový.
Oči: Příliš šikmé nebo příliš blízko sebe.
Uši: Příliš dlouhé ve vztahu k velikosti hlavy ; příliš široce posazené, ne pevně vztyčené.
Krk: Příliš krátký nebo silný; příliš dlouhý.
Hřbet: Slabý nebo prohnutý, kapří hřbet, spáditá hřbetní linie.
Hrudník: Příliš široký, sudovitá nebo příliš plochá a slabá žebra.
Ocas: Položený na hřbetě ; velmi zatočený ocas ; ocas s příliš dlouhou srstí ; ocas vysoko nebo nízko nasazený.
Ramena: Strmá nebo volná lopatka.
Přední končetiny: Slabé záprstí (spěnka), příliš těžké kosti, příliš široké nebo příliš úzké předhrudí, vybočené lokty.
Zadní končetiny: Strmá kolena, kravský, příliš široký nebo příliš úzký postoj.
Tlapky: Měkké a otevřené prsty, tlapky příliš velké a těžké nebo příliš malé a jemné, tlapky vybočené nebo vbočené.
Pohyb: Krátký, hozený a drobivý chod, těžký a valivý, křižování, kývavý chod.
Sst: Dlouhá, drsná nebo otevřená, hrubý nebo příliš jemný chlup, trimování srsti s výjimkou již výše uvedenou.

Vylučující vady
Psi přes 60 cm a feny přes 56 cm.

Poznámka
Psi musí vykazovat dvě zjevně normálně vyvinutá varlata zcela sestouplá v šourku.