Originální název plemene
Epagneul Nain Continental, Papillon, Phaléne
Země původu
Francie - Belgie
Klasifikace F.C.I.
Skupina - 9 společenští psi
Sekce - 9 malí kontinentální španělé
Použití
Společenský pes
Celkový vzhled
Malý společenský španěl, harmonické a souměrné stavby těla, s dlouhou hedvábnou srstí. Jedinci menší kategorie jsou i v kohoutku nižší, hlava bývá více zakulacena, čenich kratší, oči vystouplejší. Větší jedinci bývají kolem 28 cm k.v. s vyšší hmotností, čelní sklon je někdy méně výrazný, čenich delší, mozkovna správně utvářená a oči dobře uloženy. Čenich u obou typů je vždy kratší než lebka. Ideální trpasličí španěl se pohybuje okolo 26 cm k.v. a v rozmezí okolo 3 kg, tak, aby se jasně distancoval od čivavy na jedné a kavalír king Charles španěla na druhé straně.
Povaha
Je noblesní a citlivý, nesnese tvrdé zacházení, je velmi vázán na lidskou společnost. Rád se mazlí, nesnesl by držení mimo dům, psychicky by velice strádal.
Temperament
Je to velmi živý, půvabný psík hrdého vystupování, veselé a příjemné povahy španělů, bez známek hysterie, bázlivosti či agresivity. Velmi rád a ochotně se učí, je velmi vnímavý a poslušný, vhodný i pro začátečníka. Jedinci od 26 cm k.v. jsou vynikající pro výcvik v agility.
Velikost, proporce, substance
Výška přibližně 28cm
Váha 1.kat. 1,5-2,5kg
2.kat. 2,5-4,5kg psi
2,5-5kg feny
Hlava a lebka
Hlava: harmonicky úměrná k tělu a proporcionálně lehčí a kratší než u španělů velké a střední postavy.
Lebka: mezi ušima jen lehce zakulacena, v žádném případě jablkovitá jako u čivavy. Je zřetelně odsazena od čenichu (stop), někdy s náznakem středové rýhy.
Stop: je výrazně vyznačený. U psů nad 2,5kg je stop méně výrazný, ale přesto patrný. U psů do 2,5kg je jasně vyznačený, ale bez prudkého zlomu.
Oči
Dosti velké, široce otevřené a velmi širokého mandlového tvaru, nevypoulené. Jsou umístěny dosti nízko na hlavě, vnitřní oční koutek leží na linii přechodu mezi lebkou a čenichem. Mají tmavou barvu a velmi výrazný pohled. Oční víčka jsou dobře pigmentována.
Uši
Papillon: Varieta s postavenýma ušima
Uši jsou vysoko nasazeny s dobře rozevřenými boltci, směřujícími šikmo do stran. Vnitřní (středová) linie boltce tvoří úhel asi 45° k horizontále. V žádném případě nesmí stát ucho kolmo a jakkoli se podobat uchu špice, to je nepřijatelné. Vnitřní stranu boltce pokrývá jemná, lehce zvlněná srst, z níž ta nejdelší mírně přesahuje okraj ucha. Vnější strana ucha je naopak silně pokryta dlouhou srstí, která podél okraje vytváří výrazné třásně, což je nezbytné pro charakteristický výraz motýla.
Phalene: Varieta se zavěšenýma ušima
Uši jsou v klidu nasazeny zřetelně výš než je linie očí, visící, a přesto velmi pohyblivé. Jsou pokryty zvlněnou srstí, která bývá mnohdy velmi dlouhá a dodává psovi zvlášť pěkný vzhled.
Morda
Je kratší než lebka, poměr činí 1:2, u větších jedinců 2:3. Je jemně modelovaný, štíhlý, z boku nepříliš vyhloubený, nosní hřbet je rovný.
Důležité je, aby byla poměrně silná, správně uzavřená. Jazyk nesmí být viditelný. Pokud je trvale vyplazený nebo se po dotyku prstem nevtáhne zpět, je to vada.
Nos
Malý, zásadně černý, zaoblený, shora nepatrně zploštělý.
Pysky
Silně pigmentované, tenké a přiléhající.
Zuby
Chrup dosti silný, s nůžkovým skusem, s plným počtem řezáků (6/6). V kategorii premolárů a molárů se může vyskytnout oligodoncie, častěji u menších zvířat, větší bývají plnochrupá.
Krk
Středně dlouhý.
Tělo
Šíje mírně klenutá. Bedra jsou pevná a lehce klenutá, břicho mírně vtažené. Pes je mírně delší než vyšší.
Hrudník
Dostatečně hluboký. Obvod hrudníku,měřený okolo posledního páru žeber, má odpovídat přibližně kohoutkové výšce. Žebra jsou dobře klenutá.
Hřbet
Pevný a rovný.
Ocas
Vysoko nasazený, spíše delší a pokrytý bohatou srstí, která vytváří krásný prapor. Pokud je pes v afektu, nese ocas zahnutý nad hřbetem, takže se špičkou může dotýkat zad. Nikdy nesmí být zatočený nebo celou plochou ležet na zádech.
Hrudní končetiny
Jsou pevné, rovné a dosti štíhlé. Pes nemá působit dojmem vysokonohosti ani nemá stát na nízkých silných nohách. Normálně zaúhlené, rovnoběžné.
Tlapky: dosti dlouhé, tzv. "zaječí", rovnoběžně stojící na jejich polštářcích. Silné drápy, přednostně černé, světlé u psů s hnědou a bílou srstí (bílé drápy u bílých psů a u psů s bílými končetinami nejsou chybou, pokud je zvíře jinak dobře pigmentované.) Prsty jsou suché, s pružnými polštářky, mezi prsty je jemná srst, která přesahuje okraj tlapky a tvaruje ji do špičky.
Pánevní končetiny
Jsou pevné, rovné a dosti štíhlé. Pes nemá působit dojmem vysokonohosti ani nemá stát na nízkých silných nohách. Normálně zaúhlené, rovnoběžné.
Tlapky: dosti dlouhé, tzv. "zaječí", rovnoběžně stojící na jejich polštářcích. Silné drápy, přednostně černé, světlé u psů s hnědou a bílou srstí (bílé drápy u bílých psů a u psů s bílými končetinami nejsou chybou, pokud je zvíře jinak dobře pigmentované.) Prsty jsou suché, s pružnými polštářky, mezi prsty je jemná srst, která přesahuje okraj tlapky a tvaruje ji do špičky.
Osrstění
Lesklé, bohaté srst bez podsady je lehce zvlněná (nezaměnit s kudrnatou), nepříliš měkká, spíše trochu pružná s hedvábným leskem. Vlas je tenký, lehce zvlněný a ploše ukořeněný. Orstění je podobné jako u malých anglických španělů, odlišuje se ale od srsti pekingských palácových psíků. V žádném případě se nesmí podobat osrstění špice.
Srst je krátká na obličeji a mozkovně a na přední straně končetin, středně dlouhá na těle. Na krku tvoří dlouhá srst překrásný límec a bohatou náprsenku přecházející na hruď. Na uších a na zadní straně předních končetin tvoří srst dlouhé praporce. Velmi dlouhá srst na zadní straně stehen tvoří lehce zvlněné, poddajné kalhotky. Srst mezi prsty je jemná, zdůrazňuje štíhlost tlapky a opticky ji prodlužuje.
Mnozí dobře osrstění psi mají na kohoutku srst dlouhou od 7,5 cm a 15 cm dlouhé praporce na ocase.
Barva srsti
Na bílém podkladě jsou všechny barvy povoleny. Na trupu a končetinách musí bílá barva v poměru k ostatním převládat. Žádoucí je bílá, více či méně široká lysina na hlavě. Bílý odznak na zátylku je přípustný, avšak převládající bílé zbarvení hlavy je vadou. U všech psů musí být pysky, oční víčka a především nos dobře pigmentovány.
Způsob chůze
Psík se nese hrdě, jeho pohyby jsou volné, elegantní a lehké.
Vady
Následující chyby nejsou vadami vylučujícími z chovu, ale jsou při posuzování pro zvíře přitěžující, a tato zvířata nemohou obdržet nejvyšší známku "výborný".
převládající bílé zbarvení hlavy
plochá nebo jablkovitá lebka nebo lebka příliš zaoblená jako u malých anglických španělů
příliš silně nebo naopak málo zdůrazněný stop
jiný než černý nos
klabonos nebo zdvižený nos
neúplný pigment na očních víčkách a pyscích
podkus a zvláště předkus
malé oko, příliš kulaté, vystupující, světlé barvy, viditelné bělmo, když se pes dívá před sebe
kapří nebo pronesený hřbet
ocas zatočený, ploše na zádech ležící nebo do boku spadající (jedná se o vlastní ocas, nikoli o srst, která v dlouhých praporcích spadává na hřbet)
křivé přední nohy
uzlovité nadprstí
slabé zadní končetiny
zadní končetiny rozbíhavé v kolenou, hleznech a tlapkách
jednoduché nebo dvojité paspárky na zadních končetinách jsou nežádoucí a doporučuje se je odstranit
vytočený nebo vtočený postoj končetin
drápy které se nedotýkají země
chudé osrstění, příliš měkká nebo naopak odstávající srst, dále srst, která roste z kořínků kolmo nebo naopak rovně, plstnatá srst, podsada, která připomíná křížení se špicem
Těžké vady
Polovztyčené ucho, nebo ucho s překlopenou špičkou.
Vylučující vady
Růžová nebo růžově skvrnitá nosní houba
podkus nebo předkus, pokud se řezáky vůbec nedotýkají
nehybný nebo trvale viditelný jazyk
nehmatná varlata.
Poznámka
Psi musí vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.