Standard
6. dubna 2000
Název plemene
Knírač velký
Originální název plemene
Riesenschnauzer
Země původu
Německo
Klasifikace F.C.I.
Skupina 2 - pinčové a knírači, molosové, švýcarský salašnický pes a jiná plemena
Sekce 1 - pinčové a knírači se zkouškou z výkonu
Použití
Pracovní a doprovodný pes.
Celkový vzhled
Velký, silný, spíše podsaditý než štíhlý, hrubá srst; zvětšený, silný obraz středního knírače. Odolný a bojovný pes, vzbuzující svým zjevem respekt.
Povaha
Typickými povahovými rysy jsou dobromyslnost, vyrovnaná povaha a neúplatná věrnost svému pánovi. Má vysoce vyvinuté smyslové orgány, chytrost, učenlivost, sílu, vytrvalost, rychlost a odolnost vůči nepřízni počasí a nemocem. Díky svým vrozeným obranným schopnostem se nejlépe hodí jako doprovodný, sportovní, pracovní a služební pes.
Velikost, proporce, substance
Kvadratická stavba, přičemž kohoutková výška odpovídá přibližně délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu po týlní hrbol) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku k nasazení ocasu).
Kohoutková výška je u psů a fen mezi 60 a 70 cm.
Váha je u psů a fen mezi 30 a 42 kg.
Hlava a lebka
Hlava by měla odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché,
probíhá bez vrásek a rovnoběžně se hřbetem nosu.
Lebka je silná, protáhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolu.
Stop neboli žlabinka je zvýrazněna obočím.
Oči
Středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem. Víčka dobře přiléhají.
Uši
Klopené, vysoko nasazené, tvaru V, vnitřní okraje boltců přiléhají k lícím, stejnoměrně nesené, dopředu ve směru spánků vytočené, přičemž stejnoměrné překlopení boltců nemá přesahovat temeno.
Morda
Hřbet nosu je rovný, ale zakončen jako tupý klín.
Nos
Čenich je dobře vyvinut, s velkými otvory a je trvale černý.
Pysky
Jsou černé, pevné a těsně přilehlé k čelistem. Koutek je uzavřený.
Zuby
Silná horní a dolní čelist. Chrup je úplný (42 zubů podle zubní formule), silně vyvinutý, dobře uzavřený a čistě bílý. Žvýkací svaly jsou mohutně vyvinuté, výrazné líce však nesmí i s bradou rušit hranatý tvar hlavy.
Krk
Silná, svalnatá šíje je nahoru elegantně klenutá. Krk přechází harmonicky do kohoutku. Silně nasazený, štíhlý, ušlechtile nesený
a odpovídající mohutnosti psa. Kůže na hrdle je napnutá a bez záhybů.
Tělo
Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Bedra: Krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od žeberního oblouku ke kyčlím je krátká, takže pes působí kompaktně.
Záď: Lehce zaoblená, neznatelně přecházející k nasazení ocasu.
Břišní linie: Nepříliš vtažené slabiny, tvoří se spodní část hrudníku pěkně probíhající linii.
Horní linie: Od kohoutku dozadu je lehce spadající.
Hrudník
Přiměřeně široký, na průřezu oválný, dosahuje k loktům. Předhrudí je díky přední části hrudní kosti výrazně vyvinuté.
Kohoutek
Tvoří nejvyšší část horní linie.
Hřbet
Silný, krátký a pevný.
Ocas
Přirozeně ponechaný.
Hrudní končetiny
Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a ne úzko postavené. Předloktí při pohledu ze strany jsou rovná.
Plece: lopatka je pevně přilehlá k hrudníku, oboustranně dobře osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo postavená a dobře dozadu uložená, k vodorovné linii vytváří úhel asi 50°.
Paže: dobře k trupu přilehlá, silná a osvalená, tvoří s lopatkou úhel asi 95 až 105°.
Loket: je přiléhající, ani vybočený ani vbočený.
Předloktí: při pohledu ze všech stran je zcela rovné, silně úhlené a dobře osvalené.
Zápěstí: je silné, stabilní, jen neznatelně se odchyluje od struktury předloktí.
Záprstí: při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k podložce, silné a lehce pérující.
Přední tlapy: krátké a zaoblené, prsty k sobě těsně přiléhají a jsou klenuté (kočičí tlapa), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.
Pánevní končetiny
Při pohledu ze strany šikmo postavené, při pohledu zezadu rovnoběžně probíhající, ne úzko postavené.
Stehno: přiměřeně dlouhé, široké a silně osvalené.
Koleno: nesměřuje ani dovnitř ani ven.
Bérec: dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející do silného hlezna.
Hlezno: výrazně úhlené, silné, stabilní, ani vbočené ani vybočené.
Nárt: krátký a kolmo k podložce postavený.
Zadní tlapy: krátké prsty, těsně k sobě přilehlé a klenuté; drápy krátké a černé.
Kůže
Těsně přiléhá po celém těle.
Osrstění
Srst má být drátovitě tvrdá a hustá. Sestává z husté podsady a v žádném případě z nepříliš krátkých, tvrdých, k tělu přiléhajících pesíků. Pesíky jsou drsné, dostatečně dlouhé, aby bylo možno posoudit strukturu, ani otevřené, ani vlnité. Srst na končetinách má tendenci nebýt zcela tak hrubá. Na čele a na uších je krátká. Jako typické znamení se tvoří na morně nepříliš měkká brada a rozježené obočí, které lehce překrývá oči.
Barva srsti
a) Čistě černá s černou podsadou.
b) Pepř a sůl, pro kterou je chovatelským cílem střední tónování s pravidelně rozloženým, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny musí mít odpovídající tmavou masku, která k nim má harmonicky ladit. Zřetelně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách jsou nežádoucí.
Způsob chůze
Pružný, elegantní, svižný, uvolněný a prostorný pohyb. Přední končetiny vykračují pokud možno výrazně dopředu, zadní končetiny poskytují – vydatně vykračující a pérující – žádoucí sílu k pohybu. Přední končetina jedné strany je posunována dopředu současně se zadní končetinou druhé strany. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.
Vady
Na každou odchylku od předcházejících bodů musí být nahlíženo jako na vadu, jejíž hodnocení by mělo být ve správném poměru ke stupni odchylky.
- těžká nebo kulatá lebka,
- celkově příliš malá nebo příliš krátká hlava,
- vrásky na čele,
- krátká, špičatá nebo úzká morda,
- klešťový skus,
- silně vystupující líce a lícní kosti,
- nízko nasazené nebo příliš dlouhé, rozdílně nesené uši,
- světlé, příliš velké nebo příliš malé oči,
- volná kůže na hrdle,
- lalok, úzká šíje,
- příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet,
- kapří hřbet,
- spadající záď,
- k hlavě vychýlené nasazení ocasu,
- dlouhé tlapy,
- mimochod,
- příliš krátká nebo dlouhá, měkká, vlnitá, zplstnatělá, hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst nebo jiné barevné příměsi,
- hnědá podsada, u zbarvení pepř a sůl: úhoří hřbet nebo černé sedlo,
- do 2 cm pod dolní nebo přes horní hranici výšky
Těžké vady
- těžkopádná nebo lehká, nízko nebo vysokonohá stavba těla,
- obrácený pohlavní výraz (např. fena s výrazem psa),
- vybočené lokty,
- vbočená hlezna,
- strmý nebo sudovitý postoj zadních končetin,
- více než 2 cm a méně než 4 cm pod dolní nebo přes horní hranici výšky
Vylučující vady
- jakékoliv znetvoření,
- vadný typ,
- vady skusu: předkus, podkus, nepravidelný skus,
- hrubé vady jednotlivých tělesných krajin, jako např. vady stavby těla, srsti a její barvy,
- plachost, agresivita, zlomyslnost, přehnaná nedůvěřivost, nervosita,
- více než 4 cm pod dolní nebo přes horní hranici výšky.
Poznámka
Psi musí vykazovat dvě zřetelná, normálně vyvinutá varlata, která se zcela nacházejí v šourku.