Hanoverský barvář - FCI 213 

Originální název plemene
Hannoversche Schweisshund

Země původu
Německo

Hlava a lebka
Silná, hluboká a široká, dobře utvářená, se silnými čelistmi, převislými a dobře zaoblenými pysky. Lebka je široká, dozadu se rozšiřující, spíše plochá, čelo lehce vrásčité, týlní hrbol málo výrazný. Nadočnicové oblouky jsou dobře patrny při bočním pohledu.

Oči
Tmavě hnědé, dobře chráněné víčky.

Uši
středně dlouhé, vysoko a široce nasazené, těsně přiléhající k hlavě, rovné bez záhybů,na koncích zakulacené.

Morda
Nosní hřbet je lehce klenutý či rovný.

Nos
Velký, široký, s dobře otevřenými nozdrami, zbarvený černě nebo tmavě hnědě.

Pysky
Převyslé a dobře zaoblené.

Zuby
Úplné, skus nůžkový nebo klešťový.

Krk
Dlouhý, silný, zvolna se rozšiřující k plecím, s kůží plnou a volnou, může být lehce naznačen lalok.

Hrudník
Hluboký a prostorný hrudník, hlubší než širší.

Hřbet
Hřbet je silný a pružný. Bederní část lehce klenutá. Záď mírně spáditá, široká a dlouhá. Břicho je lehce vtažené.

Ocas
Vysoko nasazený, dlouhý a jen lehce zahnutý, u kořene silný,postupně se zužující.

Hrudní končetiny
Lokty pohyblivé, dobře přiléhají k tělu. Končetiny rovné, silné, dobře osvalené.

Pánevní končetiny
široká, prostorná pánev. Osvalená a silná stehna, dolní část končetiny je rovná a suchá se silnými klouby, téměř kolmá, ale ne strmá.
Tlapy: pevné, oválné, uzavřené. Prsty dobře klenuté se silnými polštářky a drápy.

Osrstění
na těle krátké, husté, silné až drsné. Na zadní straně stehen a na spodku ocasu o něco delší a hrubší.

Vady
Každou odchylku od předcházejícího popisu je nutno považovat za vadu, jejíž ohodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky.

Těžké vady
Masově zbarvený nos, mírný předkus nebo podkus, částečný klešťový skus, velmi volné oční víčko (otevřené oko), pronesený nebo kapří hřbet, velmi plochý nebo sudově formovaný hrudní koš, silně ven nebo dovnitř vybočené loketní klouby, silné přestavěná záď, velmi úzké, kravské nebo do O postavení zadních končetin, jak v klidu tak i v pohybu, příliš jemné nebo řídké osrstění, silné barevné odchylky, odchylná výška

Vylučující vady
Charakterová slabost, zřejmý předkus nebo podkus, chybějící zuby, ektropium, entropium, vrozený lomený prut, vada vývinu varlat.

Poznámka
Psi musí mít dvě zřetelná, normálně vyvinutá varlata, která se plně nacházejí v šourku.