Jdi na obsah Jdi na menu
 

Země původu:Obrazek

Irsko.

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 27.01.2001.

Využití:

Malí rolníci vždy používali wheaten teriéry na zabíjení škodné a domácí havěti nebo jako pomocníky při práci na statku. Po dlouhou dobu byli tito psi užíváni k těžké práci při lovu jezevců a vyder.

KLASIFIKACE FCI:

Skupina 3 teriéři.
Sekce 1 Velcí a středně velcí teriéři.
Bez pracovních zkoušek.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:

Historie irského soft coated wheaten teriéra je z hlediska jeho blízkého vztahu k ostatním irským plemenům teriérů poněkud nejasná. Wheaten je z těchto čtyř plemen pravděpodobně nejstarší. Jeho existenci, která trvá nejméně 200 let, lze vyvodit z písemných odkazů na psy „s měkkou srstí“ (soft-coated). Vztah současného irského teriéra k wheatenovi je pravděpodobně výsledkem uvážených chovatelských pokusů, ačkoli není příliš dobře zdokumentován. Skromný wheaten má tedy zřejmě značně smíšené předky. Navzdory dlouhé historii byl soft coated wheaten teriér irským chovatelským klubem Irish Kennel Club oficiálně uznán až v roce 1930. Od té doby si plemeno získává stále větší oblibu a dnes je dobře známo po celém světě.

CELKOVÝ VZHLED:

Vytrvalý, aktivní, dobře stavěný pes s krátkými bedry, působící silným dojmem. Ani příliš vysokonohý, ani příliš nízký.

CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT:

Čilý a hravý. Dobromyslný. Plně oddaný a věrný svým majitelům. Velmi inteligentní. Spolehlivý, věrný přítel, obranář bez agrese.

HLAVA:

Celkově mohutná, nikoli však hrubá. Dlouhá, ve správném poměru k tělu. Srst na hlavě má stejnou barvu jako na těle.

LEBEČNÍ PARTIE:
Mozkovna: Plochá a mezi ušima hladce vyhraněná, ne příliš široká.
Stop: Jasně definovaný.

OBLIČEJOVÁ PARTIE:
Nosní houba: Černý a řádně vyvinutý.
Tlama: Morda není delší než lebka.
Čelisti: Silné čelisti se schopností pevného stisku.
Zuby: Zuby velké, pravidelné; nůžkový nebo klešťový skus (tj. hrany řezáků na sebe dosedají); ani podkus, ani předkus.
Líce: Lícní kosti nevystupují.
Oči: Tmavé, tmavě oříškově hnědé, ne příliš veliké, nevystupující, dobře vsazené.
Uši: Malé až střední, nesené vpředu, ve stejné úrovni s lebkou. Tmavý odstín na spodku ucha je přípustný a není neobvyklý, a je doprovázen vrchní světlejší pšeničně zbarvenou vrstvou. To je jediné místo, kde je dovolena přítomnost podsady v srsti. „Růžovité“ nebo „letmé“ uši jsou vadou.

KRK:

Středně dlouhý a silný, avšak bez laloku.

TRUP:

ObrazekNe příliš dlouhý. Délka měřená od kohoutku ke kořeni ocasu odpovídá zhruba délce měřené od země ke kohoutku.
Hřbet: Silný a rovný s vodorovnou horní linií.
Bedra: Krátká a silná.
Hrudník: Hluboký, žebra dobře klenutá.

OCAS:

Správně nasazený, ne příliš silný. Nesený čile, avšak nikdy nad hřbetem. Ocas je kupírovaný tak, že dvě třetiny původní délky zůstávají za předpokladu, že je to v rovnováze a v poměru k psovi. Nekupírovaný ocas je dovolen.

KONČETINY

Hrudní končetiny:

Plece: Jemné, dobře dozadu uložené, svalnaté.
Přední běhy: Dokonal rovné při pohledu z kteréhokoliv úhlu. Dobrých kostí a svalů.

Pánevní končetiny:

Dobře vyvinuté se silnými svaly.
Stehna: Silná a svalnatá.
Kolena: Zaúhlená.
Hlezna: Nízko položená; nevbočená, ani nevybočená. Zadní paspárky se odstraňují.

TLAPY:

Malé, sevřené. Černé drápy se upřednostňují, odlišné barvy jsou však povolené.

CHODY / POHYB:

Přímý posun vpředu i vzadu při pohledu zepředu i zezadu. Lokty přiléhající. Pohled z boku: volný, lehce koordinovaný pohyb.

OSRSTĚNÍ

Srst:

Jednoduchá srst. Textura na dotek měkká a hedvábná, nikoliv tvrdá ani drsná. Mladí psi tvoří výjimku. Úprava stříháním je přípustná.
Upravení  psi: Na krku, hrudi a lebce se srst sestřihává těsně u těla, nad očima a na dolní čelisti se ponechává obzvláště dlouhá. Doporučují se „licousy“ (vous). Bohaté praporce na končetinách. Srst na těle se upravuje tak, aby sledovala obrys psa, ale neměnila jeho postavu. Ocas se upravuje nakrátko a tak, aby se úhledně zužoval.
Neupravení psi: Nejdelší srst nemá přesahovat 12,7 cm (5"). Srst je hojná a měkká, zvlněná nebo volně zkadeřená. Srst nesmí být za žádných okolností načechraná jako u pudla nebo bobtaila. Psy vystavované v takovém stavu je třeba přísně penalizovat, neboť vyvolávají chybný dojem o typu a plemeni. Vývoji štěněcí srsti se věnuje zvláštní pozornost. Štěňata se zřídka rodí se správně vyzrálou srstí a při posuzování tohoto rysu je nutno postupovat velice obezřetně. Než se vyvine srst dospělého psa, procházejí štěňata několika změnami barvy i struktury srsti. Srst obvykle dozrává mezi 18. a 30. měsícem věku.
Štěňata: Jen zřídkakdy se rodí ve správné barvě a se správnou texturou srsti. Rodí se načervenalá, našedlá a někdy jasně pšeničná. Masky jsou obvykle černé. Někdy se vyskytuje černý pruh podél středu hřbetu nebo černé konečky na srsti na těle. Tyto tmavé znaky s růstem psa mizí.

Barva:

Všechny odstíny od světle pšeničného po zlatavě načervenalé zbarvení.

VELIKOST A HMOTNOST:

Výška v kohoutku:
Psi: 46 - 48 cm.
Feny poněkud méně.

Hmotnost:
Psi: 18 - 20,5 kg.
Feny poněkud méně.

VADY:

Jakákoliv odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti.

  • Nervozita. Zlomyslnost.
  • Jiné zbarvení nosu než černé.
  • Předkus. Podkus.
  • Jiná než jasně pšeničná barva u celkově vyzrálé srsti.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:

  • Žluté oči.
  • Matná, tlustá srst, srst se strukturou vlny nebo bavlny.
  • Bílá srst. Hnědá srst.

Psi s kteroukoliv z výše uvedených diskvalifikujících vad nesmí být použiti v chovu.

Poznámka:

Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.