Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Poslušný na cvičišti, hluchý všude jinde.

 

Jistě se to týká mnoha z Vás, a pokud ne přímo Vás, už si určitě nějaký pejskař z Vašeho okolí stěžoval, jak je jeho pes perfektní na cvičišti, ale venku to vůbec nefunguje.

Tvrdí, že jde určitě o špatně zvolené cvičiště nebo „syndrom oploceného pozemku“ nebo cokoli jiného, co nebude házet vinu na něj samotného jako na majitele psa, protože mnohem snažší je vždy přehodit své chyby na někoho jiného.

I my se s našimi klienty s tímto setkáváme, stěžují si, že to co se již daří na cvičišti se doma nedaří. Pojďme se společně podívat na důvodu, proč tomu tak může být.

 

1) Generalizace a upevňování cviku

Každý cvik, projde třemi fázemi – učení cviku – upevňování cviku a jeho zatěžování. Jen v případě, že jste zdárně dokončili třetí část, můžete považovat cvik za naučený, ne dříve. Takže pokud se Vám po 5 lekci daří na cvičišti pejska 100% přivolat, neznamená to, že to dokáže v parku plném psů a lidí, vše má svůj čas, svou potřebu tréninku.Untitled-3.jpg

Vždy musíte postupně navyšovat obtížnost daného cviku a neočekávat, že pokud včera štěně na přivolání již přišlo, dnes tomu tak musí být také.  Každý cvik je nutné naučit a procvičovat a generalizovat ho v prostředí od nejsnazšího, po nejtěžší. Vždy jsou cviky, které jdou pejskovi lépe a cviky, které jdou hůře, někteří pejskové se učí lépe, jiní hůř, nebo již mají najeté svoje zvyky, protože majitel psa 2 roky čekal, že se pes uklidní a bude fungovat jak si přeje, aniž by se tomu musel víc věnovat.

Je pravděpodobné, že pokud hodíte štěně do skupiny dalších štěňat, nebude reagovat na přivolání a není to proto, že by to byl dominantní zmetek, ale proto, že ještě nejste ve fázi, kdy to pes zvládne. Stejně jako je těžké ovlivňovat malé děti, kteří se po týdnu zase vidí a jsou zapálení do hry. I pes potřebuje svůj čas na to, aby se naučil chovat tak, jak si přejete vy a vy mu musíte dát dostatek prostoru k pochopení a upevnění daného cviku.

 

2) Odlišný řád na cvičišti a v běžném životě

Pokud si některý z klientů postěžuje, že trénink v přirozeném prostředí se mu nedaří a domluvíme se na vycházkovou lekci v místě jejich bydliště, velmi rychle se projeví, co je problémem. Zatímco na cvičišti, jsme pro majitele pejsků kontrolory jejich chování a chyby opravujeme a hlídáme, aby vše šlo správným směrem, je to pouze 1-2 hodiny týdně, zbytek času má pro sebe jen majitel a pes.

1.jpg K tomu se hodí dobrý příklad, kdy   jsem přijela do Prahy za   klientkou, která měla velmi   temperamentního mladičkého   bernského salašnického psa,   dohodli jsme se, že se půjdeme   kousek projít, abychom si   popovídali a pes se zatím vyvenčil, což bylo z mé strany záměrné, protože jsem chtěla vidět, jak zpravidla jejich spolupráce venku vypadá. Pes od první chvíle zběsile táhl, neustále se ohlížel a koukal, kdy se objeví nějaký jeho kamaráda, aby byla ještě větší sranda. Nakonec jsme potkali jeho kamarádku zlatou kokršpanělku a pejskové se k sobě automaticky na vodítku vrhli, aby se očuchali, po chvíli se panička berňáčka rozhodla že půjdeme dál, sebrala všechny svoje síly a pejska od kámošky odtáhla. Poté jsem paničku poprosila, aby mi ukázala, jak s pejskem pracuje, chování paní se hned změnilo a nejen její, začala se psem komunikovat, chválit, odměňovat, tak jak se naučila na cvičišti, z berňáčka byl najednou andílek, který se snažil zavděčit se a ještě dostat odměnu. Zatímco, první část vycházky byla naprosto špatně, protože neobsahovala pro psa žádné informace o tom, co se po něm chce a nechce, o tom, že jsou na vycházce dva a on si jen hledat předmět zábavy, protože byl zvyklý, že o tom vycházka je, v druhé části se již něčemu učil a i když to nebylo bez chyb, bylo to pro psa plné informací a motivace, vyhovět našim požadavkům a pochopit náš svět.

 

Proto jsou vycházky, které jsou několikrát za den a slouží jen proto, aby se pes rychle vyvenčil nebo zaběhal se psy cestou do pekel. Je potřeba, aby si každý majitel uvědomil, že každý kontakt se psem, ať už doma nebo venku, je možnost k tréninku. Není to o tom, že si pes nesmí na vycházce čuchat, nesmí si pohrát se psem, ale vše musí mít takový řád, jaký od psa v budoucnosti chcete. Jak má pak pes vědět, že se něco nesmí, když za běžné situace to nikdo neřeší?

 

Pokud majitel bere práci se svým psem lehkovážně nebo nepochopí základní principy práce s ním, nehlídá se, nepracuje s ním stejně jako na cvičišti, není důsledný, a i když s ním cvičí, zpravidla to zvládne pouze 1x za den a zbytek vycházek je pouze praktických – pro vyvenčení psa, nemůže očekávat, že bude mít ovladatelného společníka. Z pohledu psa, je to potom třeba 3:1 v poměru – vycházka bez pravidel x vycházka s tréninkem.

Majitelé psů si pletou výcvik svého psa s životem s ním, pokud chceme, aby pes v situacích fungoval, tak jak ho učíme, musíme to po něm však samozřejmě požadovat stále a stále ho musíme učit tomu, co se od něj chce, je to pes, on opravdu neví, že se nesluší Vás zatáhnout do křoví, že se nesluší skákat na sousedku nebo utíkat za psím kamarádem jak ho to napadne. To vše ho musíme naučit, je to naše povinnost ode dne, kdy jsme si psa pořídili a pokud má pes fungovat v

 
foto9.jpgnějakém námi zvoleném modulu, musí to mít řád a pes musí vědět, že to takto funguje stále.

Pokud pejskovi, nastolujete určitý řád, který ale záhy neplatí a potom zase ano, není to pro něj dobré, neví co od Vás má čekat, co je dobře a co je špatně. Pes potřebuje porozumět našim požadavkům a pokud jsme pro něj nepochopitelní, nikdy to nemůže dobře fungovat.

 

3) Nedostatek tréninku mimo cvičiště

Jedna z nejčastějších otázka nových klientů je: ,, jak často musíme chodit na cvičák a jak dlouho to bude trvat, než bude poslušný?“ Musím se přiznat, že po 13 letech s lidmi a jejich pejsky jsem na tuto otázku už trošku alergická, svědčí to totiž o tom, že si lidé představují, že chozením na cvičiště 1-2x v týdnu to končí a že pes je stroj a automaticky to bude po nějaké době fungovat. Tak to ale samozřejmě vůbec není, za jak dlouho bude pejsek fungovat dle Vašich představ, záleží především na Vás, na tom, kdy začnete a jak hodně se tomu budete věnovat.

Další reakcí klientů je odpověď: My nechceme žádného cirkusáka, my chceme jen aby vždy přišel na přivolání, ať se děje co se děje, nic víc nepotřebujeme“ tak .. .a to je další věta, kterou začínám opravdu nesnášet… Život se psem je naprosto komplexní záležitost a nelze z ní vytáhnou jen jednu věc, na té pracovat a počítat, že tak to bude vše fungovat. 100% přivolání je nejtěžší cvik ze všech, protože to od psa vyžaduje naprostou a 100% spolupráci v jeho volném pohybu za těch nejtěžších podmínek. Trénink psa a život s ním je celkové schéma, kdy nebude jedno fungovat bez druhého a opačně, proto je potřeba pojmout práci se svým psem jako s členem rodiny, kdy chceme docílit toho, abychom byli spolu spokojení oba a rozuměli si.

Mnoho metod řeší jen problém člověka – pes utíká a já to chůze-nohy-bez-vodítka-Vallynechci, pes tahá a já to nechci, je však zapotřebí, abychom nenaplnili jen svoje potřeby a chtíče, ale především i samotného psa. Pes, který žije v souladu se svým majitelem, má naplněné všechny svoje potřeby, tak je spokojený a svého vůdce respektuje a následuje ho dle jeho pokynů. Pro mnoho lidí ale práce s ním opravdu končí lekcí na cvičišti, potom ho hodí zpět na zahradu a čekají na zázraky, ti se však stanou jen málokdy a když, tak ne proto, že máte výborný cvičák, nebo jste výborný majitel psa, ale proto, že máte geniálního psa, který je dokonalým psem sám o sobě. Cvičiště Vám slouží k navedení na cestu, k opravě chyb, vysvětlení situací a procvičení toho, co jste za dny, kdy jste tam nebyli, naučili. Je to jen zlomkem toho, co musíte se svým psem při tréninku strávit.

 

 

Můžete si najít toho nejlepšího výcvikáře na světě, ale pokud vy sami nebudete chtít pejskovi opravdu ukázat co se od něj chce, nebudete chtít pochopit základní principy učení psa nebo jeho psí pohled na náš svět a nedáte mu dostatek času k tomu, aby se tomu naučil a upevnil, můžete se na svého výcvikáře vztekat jak chcete a tvrdit, že jeho výcvik Vám nepomohl, nebo že máte dominantního psa, který má svou hlavu ale je to a vždy bude jen Vaše chyba.