Jdi na obsah Jdi na menu
 

Část první - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL I. ZKOUŠKY PSŮ, JEJICH ORGANIZOVÁNÍ A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ

Článek 1. Definice některých názvů a jejich působnost

  1. Zkoušky psů jsou samostatné výcvikové akce s cílem prověření a stanovení způsobilosti psovodů a psů.

  2. Soutěže se zápisem výcvikové značky jsou samostatné výcvikové akce s cílem prověření a stanovení způsobilosti psovodů a psů včetně určení pořadí podle dosažených bodů. Na jejich organizování se mimo tento zkušební řád vztahuje i ustanovení soutěžního řádu.

  3. Druhem zkoušky se rozumí zkoušky prováděné podle určitého oddílu zkušebního řádu (např. zkoušky všestranného výcviku - ZVV ).

  4. Stupně zkoušek téhož druhu označují arabská čísla (např. ZVV 1).

  5. Částí zkoušky označujeme celek, který shrnuje jednotlivé cviky, zpravidla stejného zaměření. Tyto označujeme:
    A - stopa
    B - poslušnost
    C - obrana
    D - speciální cviky.

  6. Cvikem označujeme jednoduchou nebo složitou činnost psa, kterou provádí na povely psovoda a který je hodnocen ve smyslu tohoto zkušebního řádu příslušným počtem bodů jako celek (např. ovladatelnost, aport skokem ).

  7. Každý cvik je zpravidla složen z dílčích výkonů, jejichž způsob splnění ovlivňuje hodnocení cviku jako celku. (Např.aport a odevzdání aportu, přisednutí k noze, rychlost provedení cviku jako celku.)

  8. Psovod je osoba, která při zkoušce nebo soutěži (dále jen akci) psa vede a usměrňuje jeho činnost.

  9. Akcí se mohou zúčastnit psovodi :
    a) občané ČR - členové organizací a svazů začleněných do ČMKU
    b) občané jiných států - členové zahraničních organizací, začleněných do FCI.
    Členství nutno prokázat před zahájením akce platným členským průkazem.

  10. Výsledková listina akce je tiskopis, obsahující data psovodů a psů přihlášených k akci. Spolu s delegací rozhodčího (rozhodčích) jej zasílá delegující orgán pořadateli, který vyplní všechny předepsané údaje a předloží ve dvou vyhotoveních před zahájením akce rozhodčímu nebo hlavnímu rozhodčímu. Ten po akci tiskopis doplní o údaje hodnocení, originál zašle do 14 dnů po akci delegujícímu orgánu a kopie zůstává pro pořadatele.

  11. Pořadatelem akce může být pouze právní subjekt začleněný v ČKS nebo MSKS (ZKO, chovatelský klub), který akci organizuje a zajišťuje.

  12. Startovné je poplatek, který psovod poukazuje pořadateli na úhradu nákladů spojených s prováděním akce a to i v případě, že se akce z jakýchkoli důvodů nezúčastní nebo je z ní odvolán či vyloučen, rovněž není-li akce z důvodu klimatických a jiných vážných překážek na pořadateli nezávislých, dokončena. Výši startovného určuje pořadatel, pro nečleny ČKS a MSKS může být zvýšeno.

  13. Vedoucí akce je členem pořadatelské organizace, který ji zastupuje v přípravě, průběhu a při likvidaci akce. Při akci nesmí provádět žádné jiné funkce (např. pomocníka), ani vystupovat jako psovod. V průběhu akce se nesmí nechat zastupovat.

  14. Pomocník při akci provádí dílčí a pomocné úkony. Je to zejména:
    a) figurant
    b) kladeč cizích stop
    c) střelec, závodčí apod.
    Kladeč cizích stop nesmí na akcích vystupovat jako psovod a nesmí provádět funkce pro své psy a psy členů rodiny (viz. bod 15.). Figurant naproti tomu smí psy na zkouškách předvádět a může také plnit další funkce.

  15. Rozhodčí pro výkon psů (dále jen rozhodčí) přezkušuje a vyhodnocuje práci psovodů a činnost psů při výcvikové akci. Je oprávněn zadávat výcvikové značky psům. Je delegován pro výkon posuzování delegujícím orgánem. Rozhodčí může působit jako kladeč cizích stop, nikoliv však jako figurant. Nesmí na akci posuzovat svého psa, rovněž i psy v držení členů rodiny. Za rodinu se pro tyto účely považují manžel nebo druh, děti, rodiče, případně další osoby žijící s rozhodčím ve společné domácnosti (neplatí pro výběrové soutěže a mistrovství).

  16. Hlavního rozhodčího pověřuje delegující orgán řízením a zastupováním sboru rozhodčích při akci, na kterou delegoval více než jednoho rozhodčího. V delegaci je uváděn na prvním místě.

  17. Sportovní komisař kontroluje zajištění a provádění akce a činnost delegovaného rozhodčího (rozhodčích). Za výkon své funkce je odpovědný výcvikové komisi příslušného svazu a o své činnosti jí nejdéle do 14 dnů po akci předkládá zprávu.

  18. Delegující orgán je zpravidla sekretariát ČKS nebo MSKS, který vede evidenci a vyhodnocuje výsledky těchto akcí.

  19. Výcviková značka (např. ZVV 1) je zkratkou druhu a stupně zkoušky.

  20. Výcviková známka vyjadřuje dosažený stupeň připravenosti psa (např.dobře).

  21. Výkonnostní a výstavní průkaz psa je vydáván správou plemenné knihy spolu s průkazem původu psa. Do výkonnostního a výstavního průkazu psa se zapisují účasti a výsledky psa na:
    - akcích konaných dle tohoto a dalších zkušebních řádů
    - akcích konaných dle zkušebních řádů schválených ČMKU a FCI
    - výběrových soutěžích
    - mistrovstvích ČR, mistrovstvích svazů, mistrovstvích a světových pohárech FCI, mistrovstvích jednotlivých plemen, soutěžích CACT a CACIT
    - jiných výcvikových akcích konaných mimo území ČR organizacemi FCI.

  22. Do výkonnostního a výstavního průkazu psa se zapisují i neúspěšné výsledky, přerušení, ukončení a vyloučení. Dosažený výsledek potvrzuje pořadatel a rozhodčí. Předání výkonnostního a výstavního průkazu pořadateli před zahájením akce je podmínkou připuštění psa na akci. Povinností psovoda je nechat si provést zápis bez ohledu na výsledek. Účast na akcích bez zadávání výcvikové značky se nezapisuje.

  23. Při ztrátě výkonnostního a výstavního průkazu psa nebo jsou-li již všechny řádky vypsány, vydá mu rozhodčí nový, který označí jako "duplikát" nebo "pokračování" a jeho vydání poznamená v průkazu původu psa. Při ztrátě výkonnostního a výstavního průkazu musí psovod prokázat složení nižší zkoušky předložením "Potvrzení o vykonané zkoušce".

  24. Potvrzení o vykonaných zkouškách vystavuje rozhodčí pro psovody se psy bez prokázaného původu.Psům bez PP nahrazuje výkonnostní a výstavní průkaz. Zde se zapisují pouze úspěšně vykonané zkoušky.

  25. Potvrzení o vykonané zkoušce je tiskopis se záznamy o datech akce, pořadateli, psovodu, psu, dílčích výsledcích cviků, částech zkoušky, celkovém výsledku a dosažené známce. Vypisuje se jen při úspěšně vykonané zkoušce ve dvou vyhotoveních - originál pro psovoda, druhopis pro delegující orgán. Údaje potvrzuje rozhodčí a pořadatel akce.

  26. Přihláška psovoda se psem na akci je tiskopis, který musí obsahovat:
    - druh a stupeň zkoušky, na kterou je pes hlášen, datum a místo konání
    - jméno a chovnou stanici psa, číslo zápisu, číslo tetovací
    - plemeno, pohlaví, datum narození psa
    - jméno, bydliště a rodné číslo psovoda
    - název organizace, kde je členem a číslo členského průkazu
    - prohlášení psovoda, že odpovídá za škody způsobené svým psem na akci a že
    uhradí startovné i v případě, že se na akci nedostaví.
    Přihlášku možno podat i jinou vhodnou formou. Pořadatel má právo přihlášku odmítnout.

Článek 2. Druhy a stupně zkoušek a jejich konání

1. Obsahem tohoto zkušebního řádu jsou zkoušky:

a) všestranného výcviku

  • zkouška základního minima (ZM)
  • zkouška všestranného výcviku 1.stupně ( ZVV 1)
  • zkouška všestranného výcviku 2.stupně ( ZVV 2)
  • zkouška všestranného výcviku 3.stupně ( ZVV 3)

b) speciálního výcviku

  • zkouška základního minima malých plemen (ZMMP)
  • zkouška psa malých plemen 1.stupně (ZMP 1)
  • zkouška psa malých plemen 2.stupně (ZMP 2)
  • zkouška psa stopaře 1. stupně (ZPS 1)
  • zkouška psa stopaře 2. stupně ( ZPS 2)
  • zkouška psa obranáře 1. stupně ( ZPO 1)
  • zkouška psa obranáře 2. stupně ( ZPO 2)
  • zkouška základní ovladatelnosti ( ZZO).

2. Zkoušky základního minima a zkoušky základní ovladatelnosti (ZM , ZMMP, ZZO) slouží jako nejnižší ověření výcvikových schopností psa. Jejich splnění není vstupní podmínkou ke splnění zkoušek jiných.

3. Zkoušky všestranného výcviku (ZVV 1, ZVV 2, ZVV 3), zkoušky speciálního výcviku (ZPS 1, ZPS 2, ZPO 1, ZPO 2) a zkoušky psů malých plemen (ZMP 1, ZMP 2) se absolvují postupně od nižší k vyšší.

4. Zkoušky psa stopaře (ZPS 1, ZPS 2) a zkoušky psa obranáře (ZPO 1, ZPO 2) jsou zaměřeny na speciální využití schopností psa, k plnění není třeba žádných předcházejicích zkoušek.

5. Zkoušek ZM, ZVV 1, ZVV 2, ZMMP, ZMP 1, ZMP 2, ZZO, ZPS 1, ZPO 1 se mohou zúčastnit i psi bez průkazu původu. U zkoušek ZM, ZVV 1, ZVV 2, ZPO 1 je požadována kohoutková výška větší než 45 cm. U zkoušek ZMMP, ZMP 1, ZMP 2 je požadována kohoutková výška do 45 cm včetně. U zkoušek ZPS 1, ZZO bez omezení.

6. Zkoušek ZVV 3, ZPS 2, ZPO 2 se mohou zúčastnit výhradně jen psi s průkazem původu, uznávaným FCI. Kohoutková výška psa u zkoušek ZVV 3, ZPO 2 je vyžadována větší než 45 cm, u zkoušky ZPS 2 bez omezení.

7. Konání akce s náplní zkoušek podle tohoto zkušebního řádu nelze slučovat se zkouškami dle jiných zkušebních řádů.

8. Žádost o konání akce a tím i delegaci rozhodčího (rozhodčích) podává pořadatel na tiskopise "přihláška akce" delegujícímu orgánu v termínech, které delegující orgán každoročně vyhlásí.

9. Termíny jednotlivých akcí , jejich druh, místo konání, jméno a adresa vedoucího a jméno delegovaného rozhodčího (rozhodčích) jsou zveřejňovány předem péčí delegujícího orgánu.

10. Akce se mohou pořádat jen ve dnech pracovního klidu nebo pracovního volna. Tato zásada se nevztahuje na akce pořádané vrámci kynologických táborů nebo soustředění za předpokladu, že delegující orgán má možnost pro tuto akci zajistit rozhodčího.

11. Za mimořádných okolností, ze strany pořadatele nebo rozhodčího, může být po vzájemné dohodě akce přeložena o týden před nebo po stanoveném termínu, popř. ze soboty na neděli a naopak. Tuto skutečnost, s uvedením důvodu, rozhodčí prokazatelně oznámí 14 dní před nově stanoveným termínem delegujícímu orgánu. Podrobnou informaci o konané akci podává pořadatel písemně (doporučeným dopisem) delegovanému rozhodčímu nejpozději do 21 dnů před akcí.

12. Rozhodčí může posoudit v jeden den pouze jednu akci. Minimální počet nastoupených je 5, maximálně 10 psů. Na akcích složených výlučně ze zkoušek ZZO, je maximální počet nastoupených psů 15.

13. Výjimkou je možná účast jednoho rozhodčího z výkonu I. třídy nebo rozhodčího exteriéru s jedním psem nad stanovený maximální limit. Při vyšším počtu účastníků lze akci organizovat jako vícedenní nebo požádat o delegaci více rozhodčích.

14. Zkoušky lze organizovat po celý rok mimo měsíců prosinec, leden a únor.

15. Nemůže-li rozhodčí z odůvodněných příčin delegaci na akci přijmout, musí to neodkladně sdělit pořadateli a delegujícímu orgánu, který deleguje náhradníka.

16. V případě, že pro krátkost doby nemohl delegující orgán zajistit rozhodčího, případně, když se rozhodčí na akci nedostavil, poskytuje se pořadateli náhradní termín k provedení akce.

17. Pokud nebyl delegovaný rozhodčí pořadatelem o akci vyrozuměn nebo mu bylo oznámeno, že akce nebude konána, je povinen ihned po zjištění této skutečnosti delegaci s příslušným vysvětlením vrátit delegujícímu orgánu.

Článek 3. Podmínky účasti psovodů a psů na zkouškách

  1. Při akci může vést psa nebo fenu (dále pes) pouze psovod, který zná ustanovení zkušebního řádu a který je schopen psa zvládnout.

  2. V jeden den smí psovod nastoupit pouze na 1 akci a to nejvíce se 2 psy.

  3. Akcí se mohou zúčastnit psovodi se psy plemen, která svou stavbou těla splňují požadavky pro daný typ zkoušky.

  4. Nemocní nebo zranění psi, feny od druhé poloviny březosti a kojící feny do měsíce po porodu se k akcím nepřipouštějí.

  5. Háravé feny mohou k akcím nastoupit jen za podmínky, že jejich přezkušování se provede odděleně.

  6. Nejnižší stáří psů pro jednotlivé druhy a stupně zkoušek určují kritéria příslušných druhů a stupňů zkoušek.

  7. U zkoušek dvoustupňových (ZMP, ZPS, ZPO) a třístupňových (ZVV) může pes provádět vyšší stupeň jen za předpokladu úspěšného splnění stupně nižšího. Časový odstup není stanoven.

  8. Splní-li pes podmínky zkoušky, nemůže již nižší stupeň daného druhu zkoušky opakovat. Toto ustanovení neplatí pro soutěže. Stejný druh a stupneň zkoušky opakovat však může.

  9. Neuspěje-li pes při zkoušce, může ji opakovat (časový odstup není stanoven).

  10. Z účasti na zkouškách jsou vyloučeni psi s kupírovanýma ušima, ve smyslu zákona č. 246/1992 Sb. v platném znění, narození po 1.7. 1993 na území ČR.

Článek 4. Výstroj psů, cvičební prostory, nářadí a pomůcky

  1. Pro všechny druhy a stupně zkoušek se stanoví základní výstroj psa:
    a) hladký řetízkový obojek, který není nastaven na stahování (nošení kožených a jiných obojků je zakázáno)
    b) vodítko, které musí mít psovod neustále u sebe i když na něm nevede svého psa (v kapse nebo zavěšené z levého ramene na pravý bok), mimo práce na stopě, pokud nejde volně
    c) náhubek - u zkoušek ZMP 1, ZMP 2 a ZZO.

  2. Speciální výstrojí psa na stopách se rozumí:
    a) stopovací postroj (není podmínkou)
    b) stopovací šnůra (vodítko) 10 m dlouhá, která na jednom místě je připnuta buď na obojek psa nebo na stopovací postroj, může vést přes záď psa (horem), podél psa (bokem) nebo pod psem mezi předními nebo i zadními končetinami (dolem).
    Pes může jít na stopě také volně s obojkem nebo bez něho, resp. se stopovacím postrojem.

  3. Po celou dobu průběhu akce pracuje pes bez náhubku. Výjimku tvoří jen určené cviky zkoušek psů malých plemen a zkouška ZZO.

  4. Není přípustné, aby v průběhu posuzování psa měl psovod u sebe hračky psa, potravu, či jiné předměty ovlivňující činnost psa. Nedodržení tohoto ustanovení vede k anulování části zkoušky při níž bylo toto ustanovení porušeno.

  5. Cvičební prostory musí svou velikostí odpovídat požadavkům předepsaných cviků.

  6. Cvičební nářadí a pomůcky popisuje část druhá - metodika a provádění cviků a dále obrazová příloha.

  7. Cvičební prostory, nářadí, pomůcky a pomocníky zajištuje pořadatel. Při jejich nezajištění ukončí rozhodčí akci nebo posuzování daného druhu či stupně zkoušky, případně je nezahájí.

Článek 5. Pořad akce a posuzování cviků

  1. Každá akce se zahajuje nástupem všech účastníků (psovodů, případně i pomocníků). Rozhodčí (hlavní rozhodčí) vyhlašuje harmonogram akce, pro který se rozhodl na základě předem mu předložené výsledkové listiny vyplněné ve všech částech (kromě pořadí a výsledků). Po ukončení nástupu nejsou další psovodi k akci připuštěni a to i v případě, že jsou zapsáni ve výsledkové listině, ale nástupu se osobně nezúčastnili. Při soutěžích možno volit jinou vhodnou formu zahájení.

  2. Na začátku akce se provádí kontrola identity psa – u psů s průkazem původu tj. kontrola tetovacího čísla apod. Psi jsou rozhodčímu předváděni jednotlivě upoutaní na vodítku (prověšeném). Rozhodčí se zdržuje jakýchkoliv dráždivých pohybů a psa se nedotýká.

  3. Rovněž i ukončení každé akce se provádí nástupem všech účastníků, při kterém se provádí její vyhodnocení.

  4. Psovod se psem podává rozhodčímu hlášení při nástupu a při ukončení každé části zkoušky. Výjimkou může být pouze část C, kdy je určen výchozí bod pro psovoda a psa pořadatelem. Při nástupu hlásí psovod své příjmení, jméno psa a připravenost k zahájení zkoušené části, u stop způsob činnosti psa při nalezení předmětu. Při ukončení hlásí psovod své příjmení, jméno psa a ukončenost zkoušené části, u stop odevzdá psem nalezené předměty. Rozhodčí poté stručně vyhodnotí práci psa v jednotlivých cvicích a sdělí psovodovi celkový výsledek zkoušené části.

  5. Hlášení, zahájení a ukončení každého cviku provádí psovod v základním postoji -stojí vzpřímeně, nohy u sebe, ruce podél těla, pes sedí u levé nohy psovoda rovnoběžně. Psovod drží vodítko v levé ruce.

  6. Chválení psa je kromě části A možné po cca 3vt. prodlevě po skončení celého cviku 1x krátce ze základního postoje, pes nesmí měnit polohu.

  7. Zahájení každého cviku a jeho provádění se děje výhradně na pokyn rozhodčího, nutno dodržovat cca 3vt. prodlevy mezi jednotlivými fázemi cviku.

  8. Psovod na akcích je povinen předvést svého psa ve všech cvicích, které předepisuje příslušná zkouška. Nelze, aby se z předvedení některého cviku předem omluvil i s vědomím, že za cvik obdrží nulové hodnocení.

  9. Pokud se pes v průběhu zkoušky zraní nebo je ve svých možnostech omezen, má rozhodčí právo, i proti mínění psovoda, zkoušku u tohoto psa ukončit.

  10. Jakákoliv fyzická pomoc psovoda psu v průběhu akce není dovolena a vede k anulování výkonu.

  11. Pokud se pes v průběhu akce samovolně vzdálí, zůstává psovod na místě a může psa 3x přivolat v přiměřených časových intervalech, určených rozhodčím. Nepřichází-li pes k psovodu ani po třetím přivolání je posuzování psa ukončeno.

  12. Harmonogram posuzování akce určuje vždy rozhodčí (pořadí posuzování jednotlivých částí zkoušek) po domluvě s vedoucím akce. Je-li na akci delegováno více rozhodčích, určuje hlavní rozhodčí, kterou část zkoušek a kterého druhu budou jednotliví rozhodčí posuzovat.

  13. Rozhodčí má právo dále neposuzovat další část zkoušky u psa, který v předešlé části nedosáhl potřebný počet bodů k zadání výcvikové značky (neplatí při soutěžích).

  14. Pořadí nástupu psovodů a psů k jednotlivým částem akce se určuje dohodou psovodů nebo losem a to při zahájení akce. V jejím průběhu je nelze bez vážných důvodů měnit. Háravé feny nastupují k částem B a C vždy poslední. Pořadí pro část A u cizích stop se určuje výhradně losem.

  15. Jednotlivé druhy a formy povelů určuje další část tohoto zkušebního řádu.

  16. Trestat psa během akce je nepřípustné a je důvodem k vyloučení psovoda a psa z akce.

  17. Ve výjimečných a zdůvodněných případech lze provést změnu v osobě psovoda před zahájením akce. Během akce nelze již osobu psovoda měnit.

  18. Pro krajně nepříznivé klimatické podmínky (např. silný déšt, sněžení, vichřice, tma, extrémní teplota) může rozhodčí zkoušky přerušit, ukončit nebo nezahájit.

  19. Pro nepřiměřenou a nežádoucí útočnost (na osoby i psy), nezvladatelnost nebo silnou bázlivost psa, kdykoliv v průběhu akce, má rozhodčí povinnost vyloučit psa z účasti.

  20. Pořadí jednotlivých částí zkoušky není stanoveno, ale dodržuje se zásada nezačínat částí C – obrana. Pořadí cviků v jednotlivých částech zkoušky je nutné dodržet s výjimkou cviku "vysílání psa vpřed" a "přivolání" u zkoušky ZVV 3, ZPS 2, ZPO 2.

  21. Rozhodčí má právo požádat na zkouškách o opakování cviku, pokud to považuje za nutné pro objektivní hodnocení.

Článek 6. Stanovení výcvikové značky a známky

1. Na základě získaného bodového hodnocení jednotlivých cviků, částí zkoušky a dosaženého počtu bodů se stanoví hodnocení práce psovoda a činnosti psa, které se vyjadřuje výcvikovou značkou a výcvikovou známkou.

2. Výcvikovou značku lze zadat jen tehdy, dosáhne-li pes v každé samostatné části zkoušek nejméně 70% z dosažitelných bodů. Tam, kde je to zvláště vyznačeno, je požadavek dosažení 70% bodů nebo známky "prospěl" i u jednotlivých cviků.

3. Pokud pes v některé části zkoušky neuspěje (nesplní 70% limitu), výsledek se dále nepropočítává a pes obdrží známku "nedostatečně".

4. Výcvikové známky mají následující zkratky a rozsah docíleného bodového hodnocení všech částí zkoušky:

a) u zkoušek ZM a ZMMP

  • výborně (V) 145 - 150 bodů
  • velmi dobře (VD) 135 - 144 bodů
  • dobře (D) 120 - 134 bodů
  • uspokojivě (U) 105 - 119 bodů
  • nedostatečně (N) 0 - 104 bodů

b) u zkoušek ZPS 1, ZPO 1

  • výborně (V) 191 - 200 bodů
  • velmi dobře (VD) 180 - 190 bodů
  • dobře (D) 160 - 179 bodů
  • uspokojivě (U) 140 - 159 bodů
  • nedostatečně (N) 0 - 139 bodů

c) u zkoušek ZVV 1,2,3, ZMP 1,2, ZPS 2 a ZPO 2

  • výborně (V) 286 - 300 bodů
  • velmi dobře (VD) 270 - 285 bodů
  • dobře (D) 240 - 269 bodů
  • uspokojivě (U) 210 - 239 bodů
  • nedostatečně (N) 0 - 209 bodů

d) u zkoušek ZZO

  • prospěl výborně (PV) - poslušnost 51 - 60 bodů
    - spec. cviky 2x prospěl výb. minimálně
    1x prospěl
  • prospěl (P) - poslušnost 42 - 50 bodů
    - spec. cviky 2x prospěl minimálně
    1x neprospěl
  • nedostatečně (N) - poslušnost 0 - 41 bodů
    - spec. cviky 2x neprospěl.

Výsledná výcviková známka se stanovuje podle horšího výsledku (poslušnost nebo spec. cviky).

5. Výcvikovou značku spolu s výcvikovou známkou zapisuje rozhodčí:

a) při splnění do

  • výsledkové listiny
  • potvrzení o vykonané zkoušce
  • výkonnostního a výstavního průkazu psa
  • potvrzení o vykonaných zkouškách ( pro psy bez prokázaného původu)
  • jiných výkonnostních průkazů, služebních (kmenových) knížek či průkazů o původu psů (je-li tam rubrika) – na žádost psovoda

b) při nesplnění do

  • výsledkové listiny
  • výkonnostního a výstavního průkazu psa.

Článek 7. Protesty a stížnosti

  1. Hodnocení a výrok rozhodčího jsou konečné a proti výsledku zkoušky a jeho rozhodnutí nelze podat protest, ani jiné opravné prostředky.

  2. Protest na postup rozhodčího může být podán v odůvodněných případech pouze když rozhodčí nedodržel ustanovení zkušebního řádu nebo když se chování a vystupování rozhodčího neslučuje s výkonem a posláním funkce.

  3. Protest na rozhodčího může být podán pouze prostřednictvím pořadatele, kterého na akci zastupuje vedoucí akce.

  4. Protest na rozhodčího může podat pouze účastník akce ( vedoucí akce, psovod, pomocník - nikoliv divák).

  5. Protest na rozhodčího prostřednictvím vedoucího akce může být podán v průběhu akce a to nejpozději při závěrečném hodnocení při ukončení akce.

  6. Protest na rozhodčího je řešen v průběhu akce nebo po jejím ukončení přímo na místě za účasti rozhodčího, vedoucího akce, stěžovatele, popř. hlavního rozhodčího a sportovního komisaře (jsou-li přítomni). K řešení může být přizván pomocník (pomocníci) a svědci.

  7. Nedojde-li při řešení na místě ke shodě, je po ukončení akce sepsán písemný protest za účasti rozhodčího, vedoucího akce, stěžovatele, případně dalších osob dle bodu 6., kteří jej podepisují a vyjadřují se k němu.

  8. Písemný protest vyhotovuje vedoucí akce ve třech vyhotoveních s určením:
    a) prvopis - který musí být do 8 dnů odeslán pořadatelem delegujícímu orgánu
    b) první kopie - pro pořadatele
    c) druhá kopie - pro rozhodčího.
    V případě přítomnosti hlavního rozhodčího nebo sportovního komisaře na akci, je nutno vyhotovit kopie i pro tyto funkcionáře.

  9. Písemný protest řeší výcviková nebo disciplinární komise příslušného svazu.

  10. Jakákoliv jiná kritika proti rozhodčímu je důvodem k vypovězení dané osoby ze cvičebního prostoru a může vést k disciplinárním opatřením.

  11. Podání protestu uvádí rozhodčí ve zprávě o provedené akci delegujícímu orgánu.

  12. Zvláštní kategorii tvoří připomínky a stížnosti na činnost rozhodčího (hlav. rozhodčího), sportovního komisaře, vedoucího akce, pomocníků, psovodů a diváků. Tyto uvádí rozhodčí (hlavní rozhodčí), pokud jsou mu známy, ve své zprávě o provedené akci delegujícímu orgánu.

Článek 8. Zvláštní, doplňková a přechodná ustanovení

  1. Diváci mají povolen přístup na akce se svolením pořadatele jen do míst předem určených.

  2. Pořadatel je zodpovědný za zajištění pořádku a bezpečnosti celé akce, tj. všech prostorů, které jsou využívány i všech účastníků akce. Dojde-li k narušení, rozhodčí akci přerušuje, případně i ukončuje.

  3. Provinění psovoda proti ustanovení tohoto zkušebního řádu, porušení zákona na ochranu zvířat nebo porušování zásad slušného chování mohou vést k jeho vyloučení vedoucím akce nebo rozhodčím z účasti na akci.

  4. Do výsledkové listiny, výkonnostního a výstavního průkazu psa zaznamenává rozhodčí pokud v průběhu akce:
    a) posuzování psovoda a psa ukončil pro
    - nedosažení potřebného počtu bodů v předešlé části (je-li určeno i cviku) příslušné zkoušky
    - zranění psa popř. psovoda
    b) vyloučil z posuzování psovoda se psem pro
    - nezvladatelnost, silnou bázlivost či útočnost psa
    - hrubé zacházení psovoda se psem (trestání)
    - porušení zásad slušného chování, nedodržení ustanovení zkušebního řádu a jiná vážná provinění psovoda.

  5. Do zprávy o provedené akci rozepíše konkrétní podrobnosti případu.
    5. Do výsledkové listiny zaznamenává rozhodčí:
    a) ukončení posuzování v průběhu akce pro
    - náhlou změnu klimatických podmínek
    - narušení pořádku a bezpečnosti akce
    b) nezahájení posuzování pro
    - nedostavení se psovoda se psem k zahájení akce
    - neprokázání identity psa
    - neprokázání se psovoda platným členským průkazem, neodevzdání výkonnostního a výstavního průkazu psa, neprokázání splnění psem nižší postupové zkoušky potřebné k vyššímu stupni
    - nezabezpečení předepsaných technických podmínek nebo potřebných schopných pomocníků akce pořadatelem.
    Do zprávy o provedené akci rozepíše konkrétní podrobnosti případu.

  6. Pořadí psovodů se psy podle docílených výsledků se stanovuje pouze při soutěžích. Při rovnosti bodů rozhoduje:
    a) při zkouškách ZM, ZVV
    - obrana
    - poslušnost
    - los
    b) při zkouškách ZZO, ZMMP, ZMP, ZPS, ZPO
    - spec. discipliny
    - poslušnost
    - los.

  7. Zkoušky úspěšně splněné do doby platnosti tohoto zkušebního řádu, podle předcházejících zkušebních řádů, se plně uznávají. Při plnění postupových zkoušek (ZVV, ZMP, ZPS, ZPO) musí se navazovat zkouškou vyšší (nebo stejnou).

ODDÍL II. PRÁVA A POVINNOSTI

Článek 9. Práva psovoda

  1. Přihlásit se ke zkouškám a zúčastnit se jich.

  2. Obdržet potřebné pokyny a informace, týkající se organizace zkoušek a provádění cviků.

  3. Osobně se obracet na rozhodčího s neodkladnými dotazy týkajícími se provádění cviků. V ostatních případech se obracet na rozhodčího, pořadatele nebo pomocníky jen prostřednictvím vedoucího akce.

  4. Obdržet v závěru každé části ústní zdůvodnění bodových ztrát a celkové hodnocení výkonů psa.

  5. Při úspěšně vykonané zkoušce má psovod právo požádat o zapsání výsledku do průkazu původu, pokud je předtištěna příslušná kolonka.

  6. Psovod s háravou fenou má před posuzováním části B a C nárok na krátký trénink. Podmínky určuje rozhodčí.

Článek 10. Povinnosti psovoda

  1. Znát zkušební řád a řídit se jeho ustanoveními.

  2. Při prezentaci na akci prokázat své členství platným členským průkazem, odevzdat výkonnostní a výstavní průkaz psa, u psa bez průkazu původu potvrzení o vykonaných zkouškách (pokud jej již obdržel, v opačném případě vydá rozhodčí).

  3. Zaplatit startovné, a to i v případě, že se k akci nedostaví.

  4. Dostavit se včas na akci, být přítomen jejímu průběhu až do závěru a vyhodnocení.

  5. Plnit po celou dobu akce pokyny rozhodčího, vedoucího akce nebo pořadatelů.

  6. Odpovídat za škody způsobené psem, kterého vede v průběhu celé akce.

  7. Dodržovat obecně platné veterinární předpisy a předpisy na ochranu zvířat.

  8. Být ukázněný při jednáních s rozhodčími, vedoucím akce, pomocníky a ostatními účastníky akce.

  9. Před zahájením akce oznámit pořadateli hárání feny a nevstupovat s ní před akcí do prostorů určených k předvádění cviků.

Článek 11. Práva pořadatele

  1. Plánovat výcvikové akce a žádat o delegování rozhodčích.

  2. Stanovit výši startovného.

  3. Žádat od psovoda úhradu startovného i v případě, že se na akci nedostavil.

  4. V odůvodněných případech odvolat konání akce.

  5. Žádat delegující orgán o náhradní termín v případě, kdy se rozhodčí k akci nedostavil.

Článek 12. Povinnosti pořadatele

  1. Zajistit včasné plánování akce a delegaci rozhodčích zasláním přihlášky akce
    delegujícímu orgánu.

  2. Určit vedoucího akce a pomocníky.

  3. Oznámit nejméně 21 dní předem delegovaným rozhodčím bližší podrobnosti o akci. O těchto skutečnostech informovat včas i psovody.

  4. Uhradit delegovaným rozhodčím, případně i určeným pomocníkům, náležitosti podle platných směrnic (posuzovné, stravné, cestovné) a to i v případě, kdy došlo k odvolání akce z důvodu klimatických, terénních, nedostatečného zajištění pomůcek, nekázně psovodů, veterinárních opatření, z vyšší moci apod.

  5. V případě odvolání akce před jejím konáním, oznámit bezodkladně toto delegujícímu orgánu, rozhodčím, pomocníkům, psovodům apod.

Článek 13. Práva vedoucího akce

  1. Zastupovat v době před akcí, v jejím průběhu a při likvidaci akce pořadatele.

  2. Zprostředkovat styk rozhodčího s pomocníky a psovody.

  3. Zkontrolovat přihlášky psovodů a v odůvodněných případech přihlášky na akci odmítnout.

Článek 14. Povinnosti vedoucího akce

  1. Znát zkušební řád a řídit se jeho ustanoveními.

  2. Dbát na to, aby všichni účastníci akce dodržovali ustanovení zkušebního řádu.

  3. Dostavit se na místo akce včas a zdržovat se zde po celou dobu průběhu (nedat se zastupovat).

  4. Zprostředkovat styk mezi rozhodčími, pomocníky a psovody před akcí, po dobu jejího trvání a její likvidace.

  5. Zajistit vyhovující prostory a terény pro konání akce, připravit a zajistit výcvikové pomůcky a materiál odpovídající podmínkám akce.

  6. Zajistit zdravotní a veterinární službu.

  7. Vymezit psovodům a divákům místo pro sledování akce a shromaždiště psovodů.

  8. Dbát na ukázněné chování a sportovní vystupování účastníků akce, včetně diváků.

  9. V odůvodněných případech vyloučit nebo odvolat psovoda, pomocníka, případně diváka z akce.

  10. Zajistit bezpečnost průběhu akce tak, aby nedošlo ke škodám na zdraví nebo majetku účastníků akce nebo třetích osob.

  11. Zajistit prezenci psovodů na akci. Vyžadovat odevzdání výkonnostních a výstavních průkazů psa, potvrzení o vykonaných zkouškách u psů bez průkazu původu a předložení platných členských průkazů ke kontrole.

  12. Vyplnit a předat rozhodčímu před začátkem akce, v určených odstavcích doplněnou výsledkovou listinu a další předepsané doklady.

  13. Nezasahovat do odborné činnosti rozhodčího.

  14. Řídit činnost pomocníků podle pokynů rozhodčího.

  15. Neprozrazovat účastníkům údaje, které vzhledem k regulérnosti akce nemají znát.

  16. Oznámit rozhodčímu, že proti jeho počínání při akci byl vznesen protest a ve smyslu článku 7. jej řešit.

  17.  Zabezpečit pro rozhodčího (případně pomocníka) vhodný prostor k provádění administrativních úkonů v průběhu akce.

  18. Podepsat výsledkovou listinu, výkonnostní a výstavní průkazy a potvrzení o vykonané zkoušce.

Článek 15. Práva pomocníka

  1. Obdržet včas a úplné instrukce k provádění určených úkolů.

  2. Žádat úhradu náležitostí dle směrnice.

Článek 16. Povinnosti pomocníka

  1. Znát zkušební řád a řídit se jeho ustanoveními.

  2. Dostavit se včas na akci a být k dispozici vedoucímu akce po dobu jejího trvání.

  3. Plnit přesně úkoly, které dostane od vedoucího akce nebo od rozhodčího.

  4. Neprozrazovat účastníkům akce údaje, které vzhledem k regulérnosti akce nemají znát.

  5. Být ukázněný při jednání s rozhodčími, vedoucím akce, psovody, ostatními pomocníky a s účastníky akce.

Článek 17. Práva rozhodčího

  1. V odůvodněných případech odmítnout delegaci a u delegujícího orgánu si vyhradit termíny, kdy nechce být delegován.

  2. Odmítnout provádění nebo dokončení akce pokud prostory, terény, cvičební nářadí, pomůcky a pomocníci neodpovídají požadavkům akce a když po upozornění rozhodčího nedošlo k nápravě.

  3. Přerušit nebo nezahájit akci v závažných případech klimatických změn, nekázně účastníků zkoušek nebo diváků či narušení bezpečnosti akce.

  4. Odmítnout zapsat zkoušku v případě, kdy došlo k hrubému narušení kázně. Odmítnutí zdůvodnit ve zprávě.

  5. Žádat o opakování cviku, považuje-li to žádoucí pro posudek (neplatí u soutěží).

  6. Neposuzovat dále psovoda a psa, který v některém oddílu zkoušek nedosáhl potřebného počtu bodů pro udělení výcvikové značky (neplatí u soutěží).

  7. Stanovit po dohodě s vedoucím akce harmonogram akce, tj. pořadí posuzování jednotlivých částí zkoušky.

  8. Podepisovat čestné diplomy a uznání.

  9. Tělesně postiženým psovodům povolit v části B - cviku ovladatelnosti vedení psa vpravo.

  10. Žádat od pořadatele úhradu náležitostí podle platných směrnic a to i v případě, že akce nebyla zahájena či dokončena z důvodu nekázně, klimatických podmínek, narušení bezpečnosti, nedostatečného prostorového, materiálního zajištění a nezajištění vhodných pomocníků nebo, když rozhodčí nedostal včas vyrozumění o odvolání akce a na akci se dostavil apod.

Článek 18. Povinnosti rozhodčího

  1. Ve vztahu k provádění delegací uvědomit delegující orgán včas o změnách bydliště a zdravotního stavu.

  2. Dodržovat ustanovení zkušebního řádu a metodiku posuzování práce psovodů a činnosti psů.

  3. Dostavit se včas na místo akce.

  4. Uvědomit bezodkladně delegující orgán a pořadatele akce o důvodech, které mu zabraňují v přijetí delegace.

  5. V případě domluvy s pořadatelem o přeložení akce o týden před nebo po stanoveném termínu, resp. ze soboty na neděli a naopak, hlásit toto prokazatelně nejméně 14 dní před nově stanoveným termínem delegujícímu orgánu.

  6. Převzít od vedoucího akce výsledkovou listinu a ostatní dokladové materiály (výkonnostní a výstavní průkazy psů apod.) před zahájením akce.

  7. Zkontrolovat dokumentaci, její správnost a úplnost. Přesvědčit se o totožnosti psa (u psů s průkazem původu kontrolou tetovacího čísla apod.) a o splnění podmínek účasti psovodů a psů na akci.

  8. Ověřit před zahájením akce cvičební prostory, pomůcky, nářadí a způsobilost pomocníků, zejména figurantů a instruovat je.

  9. Při nástupu účastníků k zahájení akce provést prezenci nastoupených a informovat je o harmonogramu akce.

  10. Po provedeném nástupu účastníků k zahájení akce nepřipustit
    - dodatečné změny v osobě psovoda
    - účast na akci psovoda se psem, který se nezúčastnil osobně nástupu účastníků k zahájení akce
    - nacvičování cviků se psy ve cvičebních prostorech akce (např. překážky, aport, vyštěkání).

  11. Zabezpečit losování při vypracování cizích stop a to po jejich položení.

  12. Při nástupu účastníků k ukončení akce vyhodnotit veřejně její průběh, vzít na vědomí případný protest a tento po ukončení řešit, nebyl-li již řešen v průběhu akce.

  13. Nepřipustit nebo vyloučit z akce psovody, kteří porušili ustanovení zkušebního řádu.

  14. Řídit se pokyny hlavního rozhodčího, pokud jej delegující orgán určil nebo sportovního komisaře, je-li při akci přítomen.

  15. Zapsat výsledky a hodnocení :
    a) bez ohledu na výsledek zkoušky do
    - výsledkové listiny
    - výkonnostního a výstavního průkazu psa
    b) jen s úspěšným výsledkem zkoušky do
    - potvrzení o vykonané zkoušce ve dvojím vyhotovení - originál pro psovoda, druhopis pro delegující orgán
    - potvrzení o vykonaných zkouškách pro psa bez průkazu původu
    - průkazu původu uznávaného FCI nebo do jiných výkonnostních resp. kmenových knížek psa – na přání psovoda.

  16. Zaslat výsledkovou listinu doplněnou o všechny údaje, včetně zprávy o provedené akci a kopie potvrzení o vykonané zkoušce, vše stvrzené svým podpisem, do 14ti dnů po akci delegujícímu orgánu.

Článek 19. Práva hlavního rozhodčího

  1. Pro hlavního rozhodčího platí všechna práva uvedená v článku 17.

  2. Zrušit rozhodnutí rozhodčího, přesvědčí-li se osobně o nesprávnosti jeho rozhodnutí nebo posudku.

  3. Odvolat rozhodčího, porušuje-li zkušební řád, metodiku pro posuzování nebo kázeň.

  4. Určovat pracovní náplň pro činnost jednotlivých rozhodčích.

  5. Podepisovat za sbor rozhodčích.

Článek 20. Povinnosti hlavního rozhodčího

  1. Pro hlavního rozhodčího platí všechny povinnosti uvedené v článku 18.

  2. Řídí a usměrňuje práce rozhodčích posuzujících akci.

  3. Je prostředníkem mezi vedoucím akce a rozhodčími.

  4. Zasílá celkovou zprávu o vykonané akci delegujícímu orgánu.

Článek 21. Práva sportovního komisaře

  1. Žádat od vedoucího akce nebo od rozhodčího předložení zkouškové dokumentace, programu, dílčího resp. celkového hodnocení práce psovodů a psů.

  2. Ve výjimečných situacích převzít a vykonávat funkci hlavního rozhodčího nebo rozhodčího. V těchto případech se na sportovního komisaře vztahují všechna práva hlavního rozhodčího nebo rozhodčího.

  3. Žádat na delegujícím orgánu úhradu náležitostí.

Článek 22. Povinnosti sportovního komisaře

  1. Dostavit se na místo akce včas podle pokynů delegujícího orgánu. Oznámit vedoucímu akce a rozhodčím svou přítomnost.

  2. Kontrolovat práci rozhodčích, pomocníků, vedoucího akce, způsob organizování a dodržování zkušebního řádu a příslušných směrnic.

  3. V odůvodněných případech odvolat rozhodčího nebo hlavního rozhodčího, převzít jejich funkci, případně akci ukončit.

  4. Podat nejpozději do týdne zprávu delegujícímu orgánu o průběhu akce. V případě převzetí funkce hlavního rozhodčího nebo rozhodčího přebírá sportovní komisař jejich povinnosti.

Část druhá - METODIKA A PROVÁDĚNÍ CVIKŮ

ODDÍL I. PACHOVÉ PRÁCE

Článek 23. Pokládání stop a předmětů.

  1. Tvar stopy, délku, umístění v terénu, počet předmětů a jejich umístění určuje rozhodčí ve shodě s podmínkami zkoušky.

  2. Při pokládání stop mohou být přítomni jen nezbytní pomocníci, vedoucí akce a rozhodčí. Přítomnost rozhodčího není nezbytně nutná.

  3. Stopy se nepokládají v kulturách nebo terénech, které vizuálně prozrazují jejich směr.

  4. Předměty, které se pokládají na stopu:
    a) musí být z textilu nebo jiného materiálu, který dobře přijímá a drží pachy (nesmí být z kovu a skla)
    b) nesmí se svou barvou nápadně odlišovat od terénu a být větší než 100 x 50 x 10 mm
    c) při zkouškách nelze použít předmětů, které mohou sloužit jako hračka psa
    d) každý předmět musí mít pach kladeče, který jej má u sebe nejméně 30 minut před kladením stopy
    e) použité předměty již nelze použít v pokračování cviku nebo pro cviky jiných psů
    g) předměty musí rozhodčí zkontrolovat.

  5. O položení stopy a uložení předmětů pořizuje kladeč plánek, který obsahuje základní údaje.

  6. Nášlap stopy se provádí tak, že kladeč na určeném místě, cca 30 vteřin klidně stojí nebo mírně našlapuje, aby pachově zdůraznil začátek stopy. Kolík nebo tabulku označující začátek stopy zabodne do země vlevo.

  7. Ukončení stopy se provádí tak, že po položení posledního předmětu, který stopu ukončuje, pokračuje kladeč v přímém směru ještě přibližně deset kroků, aniž by sled stopy přerušoval.

Článek 24. Práce psovoda a činnost psa

  1. Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídají za neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami, povětrnostními případně jinými vlivy. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.

  2. Psovod se hlásí rozhodčímu se psem již připraveným k zahájení práce. Pokud je pes veden na stopovacím vodítku, je již připnuté na kovový obojek psa nebo na postroj. Jeho délka je bezpodmínečně 10 metrů. Psovod oznamuje způsob jakým pes předměty označuje. Pes musí předměty označovat shodným způsobem, který psovod sdělil rozhodčímu.
    Jsou uznávány dva způsoby označování předmětů:
    - zvedání, kdy pes může stát, sedět nebo aportovat – kombinace poloh je možná
    - označení, kdy pes může stát, sedět nebo ležet – kombinace poloh je možná.
    Kombinace těchto způsobů je chybou.

  3. Pes může stopu vypracovávat:
    a) na volno
    - pes na sobě nemá nic
    - pes má řetízkový obojek
    - pes má postroj
    b) na stopovacím vodítku
    - vodítko připnuté na kovový obojek
    - vodítko připnuté na postroj.

  4. Stopa může od nášlapu vést rovně nebo vpravo resp. vlevo, nejvíce ve 45° odklonu.

  5. Jakmile pes zachytí počátek stopy, psovod jej vypouští na celou délku stopovacího vodítka a sám psa následuje. Tento odstup je nutno dodržovat v průběhu celé stopy a to i v případě, kdy pes pracuje na volno.

  6. Je-li pes na stopovacím vodítku, může jej psovod použít k mírnému přitažení psa a jeho postup zpomalit, jinak jej nelze k usměrňování psa používat.

  7. Příležitostné chválení psa resp. opakování povelu „hledej“ nebo „stopa“ není chybou, avšak používání těchto povelů na lomech a v blízkosti předmětů, není dovoleno.

  8. Jakmile pes označí nebo zvedne předmět, jde psovod ke psu a zvedne předmět nad hlavu.

  9. Po ukončení stopy hlásí psovod rozhodčímu ukončení cviku a odevzdá nalezené předměty.

  10. Odvolá-li rozhodčí psa ze stopy, podává psovod hlášení rovněž. Dokončování stopy po odvolání se nepovoluje.

Článek 25. Hodnocení práce psovoda a činnosti psa v pachových pracích

  1. Při posuzování činnosti psa v pachových pracích se hodnotí zájem, snaha, spolehlivost a přesnost.

  2. U psovodů se sleduje způsob práce při uvádění a vedení psa.

  3. Rozhodčí ukončí práci psovoda a činnost psa, když:
    a) pes sejde ze stopy na vzdálenost více než 10 m nebo se pes po stopě vrací více než 10 m za psovoda
    b) pes sleduje stopu značně nepřesně, bez zájmu či bázlivě
    c) byl překročen časový limit určený pro provedení stopy
    d) psovod se snaží sám podle různých ukazatelů sledovat stopu a ovlivňováním udržuje psa v trase stopy, případně nedodržuje předepsaný odstup od psa, v těchto případech může rozhodčí psovoda jednou napomenout.

  4. Chybami znamenajícími bodové ztráty jsou vybočování, nestejnoměrná nebo nadměrná rychlost sledování stopy, pomalé či nepřesné označování předmětů. Stejně tak postup s vysokým nosem, reakce na zvěř či myši, kálení aj. Ovlivnění psa psovodem k označení předmětu znamená ztrátu bodů za předmět.

ODDÍL II. CVIKY POSLUŠNOSTI

Článek 26. Předvedení psa při zkoušce

  1. Pokud je pes v přímé blízkosti psovoda, ať již na vodítku nebo volně, má podle požadavku sedět, ležet nebo stát u levé nohy psovoda tak, aby podélná osa jeho těla byla ve směru, kterým stojí psovod. Ve všech polohách musí být rameno psa na úrovni nohou psovoda. Pes zaujímá polohu vůči psovodovi těsně. Vodítko drží psovod v pravé ruce a má být mírně prověšené. Každý cvik začíná a končí základním postojem se psem u levé nohy.

  2. Při umístění psa před psovodem má pes sedět, ležet nebo stát ve vzdálenosti jednoho kroku tak, aby byli psovod se psem čelem proti sobě.

  3. Za pohybu psovoda se pes pohybuje pozorně a radostně současně s psovodem vedle jeho levé nohy tak, aby byl neustále svým pravým ramenem na úrovni myšlené osy mezi koleny psovoda (nesmí zůstávat pozadu ani předbíhat). Pes nesmí psovodovi překážet v pohybu a má jej sledovat těsně. Při vedení psa na vodítku, nesmí být napnuté. Pokud pes pracuje volně, má psovod vodítko ukryté nebo pověšené z levého ramene k pravému boku.

  4. Pes zůstává u levé nohy psovoda i při obratech a usedání k noze psovoda. Při obratech čelem vzad a přisedání k noze z předsednutí může pes psovoda obíhat, toto však musí být prováděno ve stejných situacích vždy shodně.

  5. Rozhodčí postupuje tak, aby mohl cviky sledovat v co možná nejmenší vzdálenosti tak, aby nerušil výkon psa, ale mohl posoudit veškeré tiché povely apod.

Článek 27. Základní ovladatelnost

  1. Přivolání psa. Cílem cviku je, aby pes na povel psovoda okamžitě, rychle a přímo přiběhl k psovodovi.

  2. Přivolání psa lze vyžadovat za pohybu nebo klidu psovoda, pes musí být od psovoda vzdálen minimálně 10 kroků. Psovod hlásí rozhodčímu předem, pro který způsob se rozhodl (ZZO, ZM, ZMMP). U cviků, kde se provádí přivolání z vysílání, nedoběhne-li pes do poloviny předepsané vzdálenosti, nelze přivolání hodnotit.

  3. Podle způsobu použití a okamžité potřeby rozlišujeme použití povelové techniky, která souvisí s provedením závěru cviku, kdy:
    a) při pokračujícím pohybu psovoda je pes přivolán k noze a dále pokračují společně v určeném pohybovém rytmu
    b) při klidu psovoda pes po přiběhnutí usedá ihned těsně před psovoda.

  4. Ovladatelnost psa na vodítku nebo bez vodítka. Cílem cviku je, aby pes sledoval přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu nebo při obratech na místě.

  5. Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech na místě.

Článek 28. Polohy psa při klidu psovoda

  1. Cvik ve svém souhrnu sleduje možnost stojícího psovoda, aby povelem usměrnil psa k zaujetí polohy sedni, lehni nebo vstaň.

  2. Podle požadavku zkoušky se cvik provádí se psem u nohy na vodítku, volně se psem na jeden krok před psovodem nebo ve vzdálenosti 20 kroků před psovodem.

  3. Cvik se může prověřit i několikerým provedením každé polohy.

  4. Při zaujímání polohy nesmí docházet ke změně stanoviště psa.

Článek 29. Polohy psa při pohybu psovoda a psa

  1. Cvik sleduje usměrnění psa povelem do určité polohy za pochodu a setrvání v ní až do ukončení cviku, to je do příchodu psovoda ke psu.

  2. Podle druhu nebo stupně zkoušky se odložení psa (krátkodobé) provádí do polohy sedni, lehni a stůj.

  3. Psovod při provádění cviku se nesmí zastavovat nebo se ohlížet na psa, zda tento úkol splnil či nikoli, musí pokračovat v určeném směru a pohybovém rytmu.

  4. Pes musí polohy zaujímat okamžitě, rychle a přesně.

  5. Povel k zaujetí polohy dává psovod na pokyn rozhodčího přibližně po 10 krocích chůze, psovod se zastavuje na pokyn rozhodčího ve vzdálenosti přibližně 30 kroků.

Článek 30. Přinášení předmětů (aportování)

  1. Předměty určené k provádění těchto cviků musí být předem umístěny na cvičební ploše.

  2. Přinášení předmětů se u vyšších zkoušek ztěžuje aportováním přes překážku skokem nebo šplhem.

  3. Stupně zkoušek také určují, zda lze při aportování použít libovolný předmět nebo zda se musí použít dřevěné činky, s předepsanou hmotností.

  4. Jako předmětu psovoda při aportování nelze použít hračky nebo část výstroje psa (míček a krátký pešek bez poutka je povolen).

  5. Při volném aportování nutno předmět odhodit do vzdálenosti nejméně 10 kroků.

  6. Při aportování přes překážku nebo šplhem se neurčuje vzdálenost psovoda od překážky, ponechá se na jeho úvaze.

  7. 7. Provedení cviku se dělí do čtyř částí, k jejich předvedení dává pokyn rozhodčí:
    a) odhození předmětu
    b) vyslání psa k přinesení předmětu
    c) odebrání předmětu
    d) usednutí psa k noze psovoda.

  8. Při odhazování předmětu je pes volný a sedí u levé nohy psovoda.

  9. Na povel psovoda vybíhá pes k provedení cviku. Při provádění aportu přes překážku se povel doplňuje ještě povelem pro překonání překážky. Povel pro aport musí být dán nejpozději v okamžiku doskoku psa za překážku.

  10. Na povel běží pes co nejrychleji a nejkratším směrem pro předmět, pevně ho uchopí a stejnou cestou se vrací s předmětem k psovodovi.

  11. Obdobně je tomu při aportu přes překážku. Pes překoná překážku, uchopí předmět a stejnou cestou se vrací k psovodovi.

  12. Pes usedne těsně před psovoda a zůstává sedět, aniž by předmět pustil nebo jej překusoval. Nemá přijít do fyzického kontaktu se psovodem.

  13. Na povel psovoda mu pes odevzdá předmět a zůstává sedět. Na další povel usedá k jeho levé noze.

  14. Podání aportu psovi do tlamy před provedením cviku vede k anulování celé bodové hodnoty.¨

pokračování zde

zdroj: www.cz-pes.cz