Jdi na obsah Jdi na menu
 

ANGLICKÝ NÁZEV:
nor.: Norsk Buhund; angl.: Norwegian Buhund
PŮVOD:
Norské národní plemeno je známé již z dávnověku. Spadá do skupiny grónských, sibiřských a kamčatských ovčáků. Norského buhunda vyšlechtili speciálně pro práci na farmě, neboť se hodí pro jakoukoliv práci: pásli a zaháněli jeleny, ovce, krávy, chránili dvůr a také se používali jako tažní psi. Buhund – v překladu znamená přímo „křížový pes“. Jemné city dovolují využívat buhunda i pro hon. Ve 20. letech 20. století se plemeno stalo velice známým také za hranicemi vlasti, zvláště pak ve Velké Británii.
POPIS:
Jde o plemeno služebních psů.
Lehký, živý pes čtvercového tvaru, lehké, avšak silnější postavy. Hlava klínovitého tvaru, široká mezi ušima, čumák zašpičatělý. Uši vzpřímené a vysoko posazené, oči tmavé, energického výrazu. Končetiny rovné a silné, přední končetiny mají přilehlé lokty. Ocas je krátký a silný, na zádech stočený do kruhu.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 43 až 47 cm.
Fena má v kohoutku 41 až 45 cm.
VÁHA:
Pes váží v rozmezí 14 až 18 kg.
Fena váží v rozmezí 12 až 16 kg.
SRST:
Srst je středně dlouhá, rovná, hustá a přiléhající. Na krku, ramenou, hrudníku a zadních končetinách je nepatrně delší a hebká. Její základ je měkký. Zbarvení nejčastěji krémové (pšeničné), ale také černé, červené nebo vlčí, zlaté, rezavé, s možnou černou maskou na čumáku, povoleny jsou též malé bílé znaky na hrudi, hlavě, krku a končetinách.
CHARAKTER:
Norský buhund je velmi vytrvalý, odolný a skromný pes. Je energický, aktivní a také, jako většina špiců, dosti hlasitý. Vyžaduje důslednou výchovu a intenzivní kontakt s člověkem, s nímž dokáže komunikovat celou škálou nejrůznějších zvuků a gest. Vynikající stopař a hlídač. Svým temperamentem a nenáročností se stal velice populárním. Může žít venku stejně dobře, jako v bytě. Je připraven nahánět jakoukoliv drůbež či zvěř.
PLEMENO:
FCI V. - Špicové a primitivní typy.
Sekce 3 - Severští hlídací psi.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
LAP
ČÍSLO STANDARDU:
237 / (Norsko)