Jdi na obsah Jdi na menu
 

Německý boxer - FCI 144

***
 

Originální název plemene
Deutscher Boxer

Země původu
Německo

Klasifikace F.C.I.
Skupina 2 - Pinčové a knírači, molosská plemena,
švýcarští salašničtí psi a jiná plemena.
Sekce 2.1 - molosská plemena, dogovití psi
Se zkouškou z výkonu.

Použití
Společenský a služební pes.

Celkový vzhled
Boxer je středně velký, hladkosrstý, podsaditý pes krátké a kvadratické stavby těla a silných kostí. Jeho osvalení je suché, silně vyvinuté a plasticky vystupující. Jeho pohyb je živý, plný síly a ušlechtilosti. Boxer nesmí být nemotorný ani těžkopádný, nesmí být ani příliš lehký nebo chrtovitý.

Povaha
Boxer je pes pevných nervů, sebevědomý, klidný a vyrovnaný. Jeho povaha je mimořádně důležitá a je třeba jí věnovat starostlivou péči. Jeho příchylnost a věrnost pánovi a k celé jeho rodině, jeho ostražitost a neohrožená odvaha při obraně osob i majetku jsou odedávna příslovečné. V rodině je nezáludný a otevřený, ale vůči cizím je nedůvěřivý; veselý a přátelský při hře, ale nebojácný, jde-li do tuhého. Snadno se vychovává díky své ochotě se podřídit, díky své energii a odvaze, své přirozené ostrosti a výbornému čichu. Díky své nenáročnosti a čistotnosti je současně příjemným a cenným partnerem pro rodinu, ale současně také výborným obranářem, společenským nebo služebním psem. Jeho povaha je čestná, bez falše a lstivosti, a to platí i do vyššího věku.

Velikost, proporce, substance
Kohoutková výška: Psi 57 až 63 cm
Feny 53 až 59 cm
Váha: Psi nad 30 kg (zhruba při kohoutkové výšce 60 cm)
Feny nad 25 kg (zhruba při kohoutkové výšce 56 cm)
Důležité proporce:
a) Délka trupu odpovídá kohoutkové výšce, trup je kvadratický, tzn. vodorovná linie dotýkající se hřbetu tvoří s kolmicemi, jež se
dotýkají ramenního kloubu a vrcholu sedací kosti, čtverec.
b) Hloubka hrudníku vůči kohoutkové výšce: hrudník dosahuje až k loktům. Hloubka hrudníku činí odpovídá polovině kohoutkové výšky.
c) Délka hřbetu nosu vůči délce hlavy: délka hřbetu nosu se má k délce temene jako 1:2 (měřeno od špičky čenichu až k vnitřnímu koutku oka respektive od vnitřního koutku oka až k týlnímu hrbolu).

Hlava a lebka
Hlava: propůjčuje boxerovi charakteristický výraz, musí být v dobrém poměru s tělem a nesmí být ani příliš lehká, ani příliš těžká. Tlama by měla být co nejširší a mohutná. Krása hlavy spočívá v harmonickém poměru velikosti tlamy a mozkovny. Při pohledu z libovolné strany (zepředu, shora nebo ze strany) musí být tlama vždy v dobrém poměru s mozkovnou, tzn. nikdy nesmí být příliš malá. Hlava by měla být suchá, neměla by tedy vykazovat vrásky.
Při zvýšené pozornosti psa se však přirozeně tvoří vrásky na temeni hlavy. Vrásky probíhající od kořene nosu směrem dolů do obou stran jsou naznačeny vždy. Tmavá maska se omezuje na tlamu a musí se zřetelně lišit od barvy ostatních částí hlavy, aby výraz nepůsobil zasmušile.
Lebka: Mozkovna je pokud možno štíhlá a hranatá. Je lehce klenutá, není ani kulovitě zkrácená, ani plochá a příliš úzká, týl není příliš vysoký. Čelní rýha je jen slabě naznačená a zvláště mezi očima nesmí být příliš hluboká.
Stop: Čelo tvoří se hřbetem nosu výrazné odsazení. Hřbet nosu nesmí být přehnaně zamáčknutý do čela jako u buldoka, ale nesmí ani spadat.
Líce: odpovídají silné čelisti, aniž by však příliš výrazně vystupovaly. Přecházejí lehkým obloukem do čelisti.

Oči
Tmavé oči nejsou příliš malé, ani vystupující, ani příliš hluboko uložené. Výraz prozrazuje energii a inteligenci, nesmí být hrozivý
ani pichlavý. Okraje víček musejí být tmavé.

Uši
Přiměřené velikosti, ponechány v přirozeném stavu; nasazeny na nejvyšším místě temene, v klidu přiléhají k lícím a – zvláště při
vzbuzené pozornosti psa – spadají s výraznou vráskou kupředu.

Morda
Tlama mohutně vyvinutá ve všech směrech v prostoru, není příliš špičatá, ani štíhlá, krátká nebo plochá. Její tvar ovlivňuje a)
tvar čelistí; b) postavení špičáků a c) vlastnosti pysků. Špičáky musejí být postaveny co nejdále od sebe a musejí být dobré délky, díky čemuž je přední plocha tlamy široká, téměř kvadratická a se hřbetem nosu tvoří tupý úhel. Vpředu je okraj horního pysku na okraji dolního pysku. Nahoru zahnutá část dolní čelisti s dolním pyskem označovaná jako brada nesmí nápadně přečnívat horní pysk, ale nesmí se ani pod ním ztrácet, ale musí být při pohledu zepředu i zezadu dobře vyznačena. Tlama a řezáky dolní čelisti nesmějí být při zavřené tlamě vidět; při zavřené tlamě nesmí být vidět ani jazyk psa

Nos
Čenich je široký a černý, velmi lehce vyhrnutý; s velkými nosními otvory. Špička nosu je poněkud výš než kořen nosu.

Pysky
Pysky dotvářejí tvar tlamy. Horní pysk je silný a masitý; dobře vyplňuje prostor vznikající díky větší délce dolní čelisti, přičemž je nesen dolními špičáky. Dělení mezi horními pysky je dobře patrné.

Zuby
Dolní čelist lehce přesahuje horní čelist a je lehce zahnutá směrem nahoru. Boxer má předkus. Horní čelist dobře nasazená k mozkovně se směrem kupředu zužuje jen nepatrně. Chrup je silný a zdravý. Řezáky jsou řazeny pokud možno pravidelně v rovné linii, špičáky jsou postaveny široce a jsou dobré velikosti.

Krk
Horní linie probíhá v elegantním oblouku od dobře vyznačeného týlu ke kohoutku. Měl by být značné délky, kulatý, silný, svalnatý a suchý.

Tělo
Kvadratické. Trup stojí na silných a rovných končetinách.
Spodní linie: probíhá v elegantním oblouku směrem dozadu. Krátké pevné slabiny lehce vtažené.
Záď: lehce sloněná, ploše klenutá a široká. Pánev dlouhá a zvláště u fen široká.

Hrudník
Hluboký, dosahuje k lokti. Hloubka hrudníku odpovídá polovině kohoutkové výšky. Dobře vyvinuté předhrudí. Žebra dobře klenutá, ale ne sudovitá, dosahující daleko dozadu.

Kohoutek
Vyznačený.

Hřbet
Včetně bederní partie krátký, pevný, rovný, široký a silně osvalený.

Ocas
Nasazen spíše výš. Ocas ponechán v přirozené podobě.

Hrudní končetiny
Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné, paralelně postavené a jsou silných kostí.
Plece: dlouhé a šikmé. Pevně spojené s hrudníkem; neměly by být příliš mohutně osvalené.
Nadloktí: dlouhé a uložené v pravém úhlu s lopatkou.
Lokty: nejsou příliš silně přitisknuté ke hrudníku, ani vybočené (odstávající).
Předloktí: svisle postavené, dlouhé a se suchými svaly.
Přední nadprstí: silné, dobře vyznačené, ale ne odulé.
Tlapy hrudních končetin: malé, kulaté, uzavřené; polštářky silné a tvrdé.

Pánevní končetiny
Velmi silně osvalené, velmi svaly pevné a plasticky silně vystupující. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné.
Stehno: dlouhé a široké. Úhel kyčelního kloubu a kolene pokud možno co nejméně tupý.
Koleno: ve volném postoji by mělo dosahovat co nejdále kupředu tak, aby se dotýkalo svislice spuštěné z kyčelního hrbolu k zemi.
Bérce: velmi svalnaté.
Hlezno: silné, dobře vyznačené, ale ne odulé. Úhel činí zhruba 140 stupňů.
Tlapy pánevních končetin: poněkud delší než přední tlapy, uzavřené; silné polštářky tlap se tvrdou kůží na polštářcích.

Kůže
Suchá, pružná, bez vrásek.

Osrstění
Srst má být krátká, tvrdá lesklá a přiléhavá.

Barva srsti
Barva srsti je zlatá nebo žíhaná. Zlatá barva se vyskytuje v různých odstínech od světle žluté až tmavě jelenní červené. Maska je černá. Žíhaná varianta má na zlatém podkladu o různé sytosti tmavé nebo černé pruky, které probíhají ve směru od žeber. Základní barva a pruhy (žíhání) se musí od sebe zřetelně lišit. Bílé odznaky není třeba zcela zatracovat, mohou být dokonce opravdu přitažlivé.

Způsob chůze
Živá a plná síly a ušlechtilosti.

Vady
Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.

Přes oči přesahující maska. Velmi husté nebo jen ojedinělé pruky. Základní barva nečistá, smíchání základní barvy s pruhy. Nepěkné bílé znaky, jako z poloviny nebo celá bílá hlava. Jinak zbarvení jedinci a takoví, kteří mají více než jednu třetinu bílého zbarvení.
Výška: měřená od kohoutku přes lokty k zemi. Pes: 57-63cm. Fena: 53-59cm.
Váha: pes: přes 30kg, fena: asi 25kg.

Poznámka
Psi musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.